str. 321
(vyobr. na str. 291.). Tato byla pro stáří rozbourána, ale znovu vystavěna na témž místě a v těchže rozměrech, ale s půdorysem obdélníkovým; má pěkně řezané postranní sloupky. Při želenické zvonici je podezdívka cele vyplněna. Též střecha bývala tu druhdy šestiboká. Teprve později postavena byla po stranách stolice zvonové nová kostra krychlová z měkkých trámů s kolmými stěnami prkennými, jež kryje teprve střecha šikmá s novou trámovou konstrukcí, takže hluboko pod ní skrývá se původní vazba trámů. Přestavbou utrpěla i zvonice v Hostině v prostřed návsi nedaleko kostela stojící. Základní zeď její opřena je v rozích zvenčí přistavenými kosými pilíři a šikmé stěny šindelové střechy nahrazeny jsou též kolmými prkennými stěnami. Libušin má osmibokou nepravidelnou zvonici (vyobr. na sfr. 287.)- V Novém Strašecí zbourána byla r. 1840 při rozšiřování kostela šestihranná kamenná zvonice, která stála jihozápadně nedaleko od hlavního vchodu kostelního. Zdi její sahaly až do výšky stolice zvonové, opatřeny byly dvěma okny a kryty byly nízkou střechou šindelovou.
Dřevěné zvonice s půdorysem čtvercovým, na Slansku náleží mladší době renaissanční anebo ba rokové. K získání většího prostoru uvnitř nebylo upotřebeno jediné střechy, nýbrž tato přerušena byla ve své polovině čtyřmi kolmými prkennými stěnami, opatřenými v protilehlých stranách okenicemi a krytými menší střechou ve způsobe malého domku, sedícího na větším 1 při tomto způsobu stavby nalezneme přízemní zdivo kamenné, které svými rozměry nečiní nijakého rozdílu od prvějšíeh. Takové zachovaly se dosud v Dřínově slánském, v Tuřanech, ve Velkých Hořešovicích (vyobr. na str. 283), ve Skůrách, ve Vepřku, v Malém Pálci a v Nelaho-zevsi ; kromě těchto odchylují se svou rozměr-ností zvonice ve Velkém Pálci (vyobr. na str. 288 a 289), v fiisutech (vyobr. na str. 284), ve Velvarech, ve Veltrusích a ve Pcherách.
Kamenného spodku zvonice upotřebeno bylo někde co malé tvrze. Ve Velkém Pálci, kde výjimečně i vršek jest kamenný, opatřeny jsou tři strany v přízemí okénky ve způsobu střílen (vyobraz, na str. 288). Při síle zdí 120 m. a při rozměrech zvonice 4 73X6 m- dá se soudili, že nebyla tak snadno dobytna a že uvnitř bylo dosti místa k postavení a k obsloužení tří lafet. Stavba pochází ze XVI. století (z roku 1609) od pánů Hrobčických z Hrobčic, kteří svým erbem se na ní ve výši zvonů zvěčnili. Zdivo této zvonice kryto jest renaissanční střechou čtyřhrannou, na rozích přiříznutou a s lucernou v prostřed, nad níž spočívá malá polobáň. Pevnou
