zvonici kamennou se dvěma okénky — střílnami — nalezneme ve Vel-trusích ; zdí její jsou 1'57 m. silné. Stávala kdysi o samotě a teprve přístavbou kostela spojila se s ním, což dosvědčuje i vylámaný nový vchod do ní. O Velvarské zvonici, stojící několik jen kroků severně při děkanském chrámu, lze se domnívati, že nebylo tu počítáno jen na nízkou zeď, jak ji dnes nalézáme, nýbrž široké základy a 1'65 m. silné zdivo, z mohutných, pískovcových kvádrů stavěné, poukazuje spíše k tomu, že byla tu projektována snad věž vysoká, která z neznámých příčin zůstala nedokončena a pokryta byla dřevěným hnízděním, jako ostatní. Stejně prostornou zvonici se silnými zdmi, ale bez okének, uvidíme v Řisutech a něco menší v Dřínově slánském. Obě mají hořejší stěny nad podezdívkou prkenné a střechy šindelové. O Tuřanské zvonici víme, že byla stavěna roku 1717 ; zda-li ale na místě staré, sešlé, není známo. — K tomuto druhu zvonic dá se zařaditi i Pcherská baroková, na vrchu nade vs/ stojící, ve způsobe kostky zděná, cibulovitou, šindelovou střechou krytá.

Několik jich zašlo stářím a strouchnivěním dřeva. Zda-li byly šestibokó neb čtvercovité podoby, nedalo se vypátrati. U filiálního kostelíka v Lidicích stávala v severozápadním rohu hřbitova až do polovice předešlého století dřevěná zvonice. Když se zřítila, nedošlo více k po-slavení nové a zvony odvezeny byly do panské sýpky v Slaném, kde uloženy jsou již řadu let téměř nepovšimnuty; jeden z nich se pádem při rozpadnutí se zvoníce rozpukl. Také v Hobšovicíeh rozpadla se podobná dřevěná zvonice, nová kamenná zřízena byla v čele kostela v podobě věže. Totéž stalo se i v Stochově.

Zvláštní je, že v žádné z dosud jmenovaných zvonic nenalezen byl letopočet, který by nám udal dobu vystavění. Rovněž sporá jsou zaznamenání tesařů, týkající se oprav, ač data ta jsou v pamětních knihách farních uváděna. Ve Skurách nalezl jsem na dřevěné koruně velikého zvonu vytesaný letopočet 1728; opravována byla v roce 1870. Ve Vel-trusích dáván byl roku 1736 nový závěsník zvonu. Tof vše. O zajímavé zvoničce lepenicové v Hradečnu (vyobr. na str. 282.) z r. 1749 stala se již zmínka. Podobná družka její, ale jen z prken hrazená, nalézá se v sousední obci Studnici.

Chudší malé obce, které nemohly si ani zvoničku poříditi, zavěsily si zvon v rozsochu, to jest na peň, dělící se na dvě větve; k ochraně jeho přistavěly skrovnou kuželovitou vížku, krytou šindelem. Takové >zouváky« existují dosud ve Bdíně, v Čanovicích, v Dřínově velvarském, v Horní Kamenici, v Líské, v Netovicích, v Oužicích, v Přerubenicích, vu Vyšínku a v Žerotíně (str. 321).