statkářovi, jak bydlí atd. Našeho pozorovatele bude zajímat, kolik je v obci hospod, kolik se pije a co (alkoholism); bude pátrat, kolik je v obci dětí zmrzačených od narození, a bude z toho dělat závěry na mravní stav rodičů. Náš pozorovatel bude se přesvědčovat o tomto mravním stavu vůbec ; zapíše si, kolik je nemanželských dětí, jaké jsou poměry rodinné atd. atd. A rozumí se, že toto studium nepřestane na pozorování obce jedné; budeme studovat obcí více, celé kraje a oblasti, proto že se poměry podle krajů mění a různí. A stejně nepřestaneme na studiu jediného zemědělce, my se podíváme také na třídy jiné a nebudeme konečně studovat jen venkov, ale také města. A k čemu to? abychom mu mohli pomáhat; nepomůže mu, kdo ho nezná. Duchovní, lékař, právník, učitel budou pro lid pracovati teprve tenkrát, až lid ten budou znáti; jen až lid ten budou znáti, budou jej také milovat, neboť nemilujeme účinně, čeho neznáme ; účinně milovati znamená však drobně pracovali. Heslo o drobné práci ozývá se teď u nás už dost — tedy začněme.«

Myslím, že nemusím k uvedeným slovům nic přidávati. Přesvědčují o důležitosti a významu podrobného studia našeho lidu a tím i ospravedlňují tuto mou práci, ve které právě učiněn pokus o poznání našeho lidu po jedné, nejhlavnější stránce — po stránce náboženské !

V posledním ročníku G. Lidu v rubrice vyhrazené materialiím o Kubátovi nalezl jsem několik článečků, jež otázku Kubatovskou ne-osvětlují, spíše zatemňují. Jsou to hlavně články p. Vojt. Novotného-Kolenského v č. 2. a 3. Působím zde již dvanáct roků, znám ten lid zevrubně až do duše, i mohu tedy také jako pozorovatel věci Kubatovské své slovo o věci říci. A pravím předně: Nikdy jsem neslyšel na celém českém jihu, že by Kubáta jinak se byl jmenoval, než Jakub a nemohla tudíž matka p. Novotného-Kolenského, který pochází z okresu lišovského a já také, slyšeti, že se jmenoval Martin. Pokud právě na okresu lišov-ském mohl jsem se přesvědčiti, všude jsem Kubátu slyšel jmenovati Jakub. Moje matka, nyní již stařena téměř osmdesátiletá, která v mládí svém u své babičky knížecí Sehwarzenbergské šafářky v Hřebičném na fllubocku — jak se říkalo dvoru ve Staré Oboře u Hluboké z německého »Gestit« (nyní se říká Štít), byla vychována, tvrdí, že nikdy jinak Kubátu neslyšela jmenovati nežli Jakub, a to nejen od své báby, ale také i od