Předchozí 0423 Následující
str. 412

že tento úakok se oběma nezdařil, neboť i toto nové zapsání nebylo přivtěleno k žádnému panství, nýbrž Blata zůstala jako samostatná držebnost.

Sedlákům tato poslední okolnost buď známa nebyla, aneb byli v dalším užívání, na němž stáli, zkracováni a odvolávali-li se na ně, pronásledováni. Nasvědoují tomu selské suplikaee, o nichž archiv třeboňský tvrdí stále, že se ztratily. To není ovšem žádný pádný a spolehlivý proti-doklad, historii Kubatovskou podvracující, naopak je to okolnost, že svědčily by nyní pro tradici Kubatovskou.*)

Josef Koštál

Svatodušní „Hra na království".**)

Svátky svatodušní bývaly mládeži zvláště milými, těšilaf se na zábavu — hrálo se na krále. Jako mnohé zvyky jiné, také hra tato pominula. Co se zachovalo v podání lidovém, hlavně v Hradecku a Bydžov-sku, uvádím.

V pondělí svatodušní odpoledne šel průvod po vesnici do hostince s hudbou v čele. Účastníci hry na království byli tito: Král s králkou, princ s princkou, dva nebo tři páry mládencův a družiček, a konečně biřic. Kromě biřice, kterým býval nejčipernější skoták, vybíráni účastníci hry z bohatších rodin, aby mohli hodně »přidati«.

Postup při celé zábavě býval asi takovýto: V sobotu na večer, sešli se skotáci ze vsi na návsi a biřic vylezl na strom, odkud svolával dru-žinu: »Já jsem biřic na topole (var. na tom kole), svolávám skotáky a skotačky s pole, aby domů hnali, a s námi na království si hráli. Jesli domů nepoženou, s námi hráti si nebudou.« Vivát! Potom rozešla se mladá chasa domů; někde již tento večer biřic »vyvolával«.

V neděli svatodušní odpoledne chodil biřic s mládencem, který měl rákosovou hůlku, červenou stužkou ozdobenou v ruce, po vesnici dům od domu a prosili na »království«. Mluvíval jednou biřic, po druhé mládenec: »Vzácný pane hospodáři, přicházíme žádat o nějakej příspěvek »na království<. Dostali obyčejně všude několik krejcarů; nebylo také radno odbýti prosebníky, poněvadž by to byli večer při »vyvolávání« nesmlčeli a hospodáři vše vyčetli. — Večer sešla se nejen mládež, ale také dospělí na návsi. Biřic vylezl na strom a »vyvolával«. Neopominul pochváliti ty, kteří na »království« přidali, a pohaněti ty, kteří buď málo dali, nebo docela prosebníky odbyli. Při tom šel »po číslech«; po každém oddělení práskali skotáci pod stromem stojící biči nebo zahrál kolovrátkář. Uvedu některé »nápady« nejobyčejnější: Těm Š . . . přidáme bochník


*) Pozn. red. V Naši Době uveřejňuje Dr. J. Salaba historicko-kritickou studii, rozbor pověsti o Kubátovi. Neopomeneme, až bude dokončena, seznámiti s její methodou a výsledky. **; Srv. Zibrt, Jízda králů v zemích českých. Český Lid. III.

Předchozí   Následující