Předchozí 0433 Následující
str. 422

— Zludařelý, chasník toulek nočních milovný; rozglábený, úplně otevřený (okna, dvéře, vrata); rozcambaný, roztrhaný, t/škřítaný (od skřítek?), kdo má ušpiněný obličej. Frždí sníh pod nohama, nebo vrzgá. .Zababú-lený, do šátku neb vlňáku obalený. ZZrubý má různý význam: les je hrubý, veliký, rozsáhlý; hospodář je na lenocha hrubý = nadává mu nepěkně; hrubé dřevo = ještě nezpracované na nábytek neb na nářadí.

3. Příslovce přídavných jmen vyjadřují se často jich komparativem; na př.: piš pěknější (m. pěkně), přijď spíšeji (m. spíše), stává se častější (m. častéji), ražno (m. rychle).

4. Zdrobněliny podst. a příd. jmen a jména na -sko. — Matka, máti, matička, maminka, mamulka, maminečka. — Otec, tatínek, tatíček, tatíneček. — Malý, maličký, malinký, maloučký, malulinký. — Babisko, čelisko, děvčisko, dubisko, chlapčisko, robsko, stromisko, trávnisko, žabisko.

5. Slovesa. .Sanovat, litovat (»budeš banovat, že sis ho vzal«); balamutit, klamati, podváděti; bruzgati, po mokré louce neb rose choditi. .Drápat, dráti peří. CAoditi po ptaní, po žebrotě, ptáti se značí též tázali se. Pizgřiti, rána se pizgří, je otevřená, teče. $vacíti, švacím tě tatarem, trhákem, udeřím, šlehnu. Kydrahovat (zloděje, zvěř) říkají u nás místo vyšpehovat, .Zbobrovati, spadnouti odněkud ; zhamplasovat, všecko rychle roztrhat, zničit.

6. Úsloví i přísloví. »Bude vozit zuby na oprati«, nebude míti fo jísti, bude třít bídu. Je tak pomenší; je to jak pápeří, chatrné, slabé. — 2Tdyž dáš krávě do hranta, dá ti také do hrnka; krom Vašich poctivých hlav — je zamazaný jak dobyteček. — Oře se do skladu a do rozhonu. — »Pár grošů má, tož kupuje, potom bude sušit hubu« ; práce bez konca, raci bych teho ani neviděla; člověk pořád okolo teho dělá a néni z teho nic; práce nejde ochotno od ruky, práce zdlouhavá.

— 6'e vším činem m. sakumpak; silu, mot;ú chtěl to dostat; slota, nepohoda, špatné počasí; staví-li se dům, má se počít tehdy, když jde měsíček nahoru, je stavba suchá: když se staví při úplňku je dům vlhký; »stojí, jak svatý za dědinou«. — Tajat od táti: »že bude tajat sníh« praví čeledín, — »o tajat dnes nebude, fuká polák« (vítr od východní strany z Polska) pravil hospodář; tatar, šugivee jsou druhy bičů: tatar je na krátké násadce s dlouhým řemenem koženým ; pastýř shání dobytek na pastvu a »řóchá« jím. — Šugarec je bič na delší násadce s tenkým motouzem, na němž asi 2 dm. od volného konce udělá se suk (uzel), a při rychlém zamávnutí šugarec »praská«. — »To je dnes zlá chvíla«, nečas; »to néni na poačaj« ; to je kos, metr, chlapík, nedá se prodat, vidí aj do zadu, má fllipa, je fikaný, vypráskaný; trvalo to jen půl chvilky; »třináct, Pán Bůh při nás«. >V nic to všecko se obrátilo.« Místo mlhy říkají »mha«, m. mží »mrholí«. (Poznámka: celé věty uvedené uvozovkami jsou přísloví aneb doslovná řeč, neb různý význam od mluvy spisovné.)


Předchozí   Následující