4. Názvy pastvin: Pode vsí, k formankám, k Tříteži(Křeč). Volší, torna (Bratříce). Volšina (Outěchovice). U Moravečských/hranic, na prachově (Zlátenka). V zákruhu (Petrovsko). Vorlejch, čihadlo (Nesvačile). Hůrka, v hůrkách (Přáslavice). V kotli (Arneštovice). V sadech (Salačová Lhota). V koutech (Velká Ves). Losy (Cetoraz). Na babě, v žlíbkách, pod kapličkou (Proseč). K černému mlýnu (Německá Lhota). Hliniště, za Vysokým, u dubu (Zhoř). Na vrších, vobora (Getoraz). V Bukovci, ve vejdech, na vrbce (Dol u Pošné). V padělkách, nad Čekalem (Moravec). Na vrších, na klenkách (Štědrovice). Ve vrších, boučí (Pošná).

o. Názvy rybníků: Magát, Louž, Trubární rybník, Nadymáč (bývalý rybník, nyní louka), Valchovní rybník (Pacov).

@NZ@Časové zprávy

* Zkušenosti z posledních národních slavností v Praze i na venkově. Byly pořádány zdařile a s utěšeným hmotným výsledkem. Vypraveny byly vedle jiného skupiny v krojích lidových. Upřímné veselí všude se ozývalo a vábilo každého. Nemůžeme však zamlčeti, že některé kroje, jež jsme viděli na slavnostech, byly ubohé; takovou směs, nevkusnost, neuspořádanost a nepřesnost již dávno jsme neviděli jako letos. Vystupujeme tu veřejně proti tomuto nevhodnému ničení úcty, obliby a přesnosti lidových krojů, které upadají (jak vidíme) v zapomenutí čím dále, tím více. Vždyť loňského roku měli na př. rovněž skupiny velmi malebné a ač i tu by se dalo ledaco vytýkati, přece jen aspoň Hanáci a Slováci správně byli vystrojeni. Každý také letos rád se podíval, jak si vykračovali v malebném pravém kroji Chod, Slovák, Hanák, Plzeňák. I laik okamžité rozezná původní kroj švarného šohaje uprostřed pestrobarevné maškarní směsi bezcenných, krasocit urážejících krojových tretů, strakatin, pošitých pentličkami. Proč pak jsou tu musea, když nikdo si neprohlédne figuríny, jimiž jsou přeplněny ethnograíické sbírky v Náprstkově Museu, v selských síních Musea král.Českého a v Museu Národopisném v Praze? Proč věnuje se také v »Č. Lidu< tolik péče a nákladu na fotografie skupin jednotlivých krojů, výšivek, když až na čestné výjimky nikdo se věrnými těmito vzory neřídí. Jednotlivosti u krojů ženských nechtěl jsem vytýkati, ač by jich i kromě íantastických účesů secessních a všeeli možných forem, jimiž selky se ozdobily, spíše však znesvářily, byla dlouhá řada. Považoval jsem však za povinnost přece se ozvati proti takovému znešvařování našich krásných krojů lidových, aby snad jednou »Českému Lidu« se nevyčítalo, že neustálým mlčením projevuje souhlas s každou barevnou tretkou, již si oblékne na sebe »Plzeňačka« neb »Hanačka«. Pořádá-li slavnost s národními kroji lecjaký bezvýznamný spolek, nedivme se, že jsou kroje ubohé. Vypraví-li však pořadatelstvo velikých slavností skupiny, tu snad možno žádati, aby se věci té chopilo s větším zájmem pro