Má volšový nohy, volšáky, jako konve = silné nohy. Šejnoha — má nohy do x. Hlavu jako báň, jako věrtel =: velkou. Ruce jako štěpiny r= silné. Krk jako holub = tlustý, jako house = tenký, jako labuť = vysoký. Soudek bez vobrouček = všude stejný (nemá nikde v půli).

Chůzi posmívají neb ušklibují se rádi následovně: »De jako dyš tluče polenem = těžkopádně. Jako dyš seká do itrnic, mrc, mrc =. zdrobna Nese se jako nudle, jen plove, jak na drátkách rr zlehka. Valí se jako sud = silné (tlusté) osoby. Jen fičí = rychle, jako kačena = kolébavé. Dyby mu dal na záda másnici, stlouk by = dopadá.«

Velikost nejvíce vtipkují poznámkami: »Ten je jako špunt, dudek, dudeček, hrcek, skrček, paděrek, cvrček, pazdorek, camfrňoeb, zakrslík jako kudla, mrňous, praseti pod kolínka — malý; klacek, Sam-soun, chlap jako trám.«

Běhna, hošna, shánělka, pofiklá = děvče s nedobrou pověstí. Gabo-lena, cuchta, cachtalka = nepořádná. Valnoha = lenoch. Děvče jako lusk a pod luskem jako hrachovina. Na vrch huj, ve spod fuj zzz nepořádná. Jako syrová, jako dyš i vytáhne z vápna =: bledá. Chlubný plíce lezou z hrnce = vynášivý. Slepičí řiť, zvonílek zzz vše obrátí a roznese. Štvrto-denní zimnice = stále něco žádá. Vochmela, vochlastlajtnant, pijandrista, chlastometr = opilec. Vozdobitel lidskejch hnátu = obuvník. Levák, krchňák, krchňa := pracuje levou rukou. Stará hermonyka == starší děvče.

Na pihovaté neb zlato vlásky pokřikují >za krejcar šafránu« a zpívají jim : Zerzivá pase vola zerzivej na ní volá zerzivá požeň domů zerzivej nepoženu.

Kdo má jizvy po neštovicích, tomu se posmívají: >Hořínku« (drno-mistr na Chrudimsku byl jizvovitý), poškrábanej, podrápanej, Pámbu si tě poznamenal a čert na tobě tlouk hrách!«

Nadávky: prašivka, prašivina, psota, pitomá Nána, krauský koryto, děuka hnojná, nádyma, pleva, necudák, vobžerak, kopyto, jsou všeobecně rozšířeny.