Předchozí 0015 Následující
str. 4

Dorota Jínová Pacovská.

Dopisy jihočeské ženy z lidu Zuzaně Černínové z Chudenic.

Úcta ku »staré Češce a prosté ženě« Zuzaně Černínové z Chudenic, znánaé to výborné hospodyni, nutí nás, abychom vysvobodili před zapomenutím prosté dopisy pravé ruky její ve správě hospodářství na Pacově, Radeníně a v domě Táborském, ženy z lidu jihočeského Doroty Jínové, rodilé v městě Pacově, po němž se též Pacovská píše. O osudech životních nepodařilo se nám nižádné zprávy vypátrati ; avšak péče o svěřené hospodářství, k němuž i v nemoci pilně přihlížela a oddanost i příchylnost takřka dětinná ku paní Zuzaně a celé rodině její, která z veškerých listů či cedulí dá se vyčísti, odhaluje nitro této prosté ženy, která na stav svůj a tehdejší dobu ovládá dobře nejen pole hospodářské, ale dovede podávati dovedně i zevrubně zprávy o stavu veškerého hospodářství paní Zuzaně. V Dorně Jínové měla Zuzana věrnou pomocnici a zastoupení zájmů na panstvích jihočeských ve strastiplných dobách válečných. Dopisy tyto tvoří nový doplněk ku bližšímu poznání vzácného charakteru Zuzanina*) a její pomocnice věrné Dorny.

Dopisů jest 72, z nichž kromě 10 psaných na Pacově v letech 1633-1640, ostatních 62 psaných v Radeníně nebo Táboře náleží letům 1645 a 1646.

1. Dorota Jinová dává zprávu Zuzaně Černínové o hospodářství v Pacově, posílajíc jí třesně a stěžuje si do ženské čeledi na Starém dvoře pravíc, že by raděj sto mil od Pacova byla, nežli se nějaké domluvy dožila. Dat. v Pacově, 5 srpna 1633 — Vašinosti službu svou ve všem poslušnou Vašinosti skazuje, při tom Vašinosti zdraví a v něm Vašinosti všecko nejlepší dobrý. Vašinosti třešně od vyslanýho Vašinostinýho sem přijala v celosti. Napršelo do nich Vašinosti vody, když je vez. Vašinosti nevím, přezarmoucená, co se v tom Starým dvoře děje, raci bych si toho přála, abych sto mil od Pacova byla, nežli to slyšela a od Vašinosti na sobě flákou domluvu měla, o čemž zarmoucená žena zlým sem nic nevěděla, až nyní včerejšího dne. Ta, jak se u lazebníka hojí na tu nohu, vopět Vašinosti je sama druhá, praví s pacholkem Vašinosti, nevím, jak dále s ní ráčíte poručiti činiti, jest u vězení; jest jistotně sama druhá, přiznala mi se. Ta Starodvorská šafářka div smyslu nezbyde; dvakráte mi včera vomdlela. Toť je Vašinosti jistá pravda, kdož nechce na svou milou poctivost pamatovati, takyf se svý milý paní nic nemusí báti a na Vašinosti málo mysliti. Můj milej pane, svýho milýho pána Boha dnem i nocí za to prosím, aby mi to můj milej pán Bůh dáti ráčil, abych Vašinosti do mý nejdelší smrti v ničom nerozhněvala a dokad -u Vašinosti budu, nejsem Vašinosti tak svata, sem hříšná, vím, co se mý


*) Viz Fr. Dvorský, Zuzana Černínova z Harasova, Dopisy české šlechtičny z pol. 17. století, v Praze 1886. Viz o Zuzaně Černínové literaturu Zíbrt, Bibliografie České Historie I. 1900, č. 8030.

Předchozí   Následující