Původ slov »Mulišák« a »Tasan«.

Oslově »mulišák uveřejnil první zmínku P. Sobotka, který pokusil se též o výklad jeho, že prý mulišák znamená v mluvě dětské asi tolik co zakuklený strašák nebo strašák vůbec. Chůvy, chtě-jíce postrašiti děli žertem, volávají na ně : mulišák, mulišák ! . . . Co se dotyce původu slova mulišák, domnívá se, že vzniklo takto: známo jest, že v předvečer sv. Mikuláše chodí přestrojený Mikuláš s andělem a čertem, vybízeje dílky, aby se modlily; které se umí modliti, to bývá obdarováno, které nechce nebo neumí, to dostane metlou. Někdy Mikuláš volává na ně hlubokým hlasem, aby je hodně postrašil: muli se, muli se! (t. j. modli se) a odtud dostal jméno mulišák nebo mulisak, jež potom přeneseno na strašáka vůbec.1) Domněnku tuto uvádí též Zibrt.2)

Dovoluji si podati výklad jiný, avšak stejně možný, oprávněný. Domnívám se' též, že slovo mulišák vzniklo z obchůzky svatomikulášské, ale původ jeho odvozuji jinak; povstalo zcela jednoduše přemístěním hlásek. Napišme si slovo: M-i-k-u-1-á-š a pod to: m-u-1-i-š-á-k a škrtejme v obou shodná písmena, počínajíc m ; poznáme, že obě slova úplně se kryjí, majíce po sedmi písmenech. Přirozenost a nehledanost výkladu tohoto jest samozřejmá. Chůvy strašívají děti slovem mulišák, jak zapsal Sobotka. "Neplač, vezme tě mulišák,« hrozívají. (Kottův slovník VI. 1049.) Slyšel jsem též tuto zvráceninu, ale zkrácenou: muliši, muliši; i tak strašívají děti. Přemístění hlásek ve slově Mikuláš v mulišák má patrné zvýšiti účinek. Matky a chůvy jsou zajisté jeho původci, jakož vůbec osoby ty libují si ve slovech, pronášených temně nebo brnčivě, aby nahnaly tím více strachu dětem rozdováděným nebo rozplakaným, jako na př. : Bubák nebo bu-bubu, nebo jakákoli hrozba, vyslovená za dveřmi, pomalu a mumlavě.

Jiné slovo, jež chci též objasniti, jest: »Tasan«. Nikde neuslyšíme toho slova, za to však dočteme se ho několikráte v starých památkách. Nejprve vyskytuje se u Hájka, tedy v 16. stol. v naříkání nad mrtvým Krokem : » . . . nedej jeho Tasanuom zahubiti.« Hájek má jméno to pro zloduchy pohanské.?) Od něho přejal Tasany též Beckovský,4) Tkány5) a Amerling;6) tento poslední uvádí v »hejnech : Ďasy, Běsy, Tasany a Lutice ve vypravování nejfantastičtějším.