str. 56
@NZ@ Otázky a odpovědi
* Abeceda marcipánová v Česlcé Třebové. Na str. 445 XIV. ročníku Č. Lidu žádá p. Jan Soulek za vyobrazení »abecedy marcipánové«, kdo by co o ní věděl. Vyzvání toto mne povzbudilo, že jsem pořídil snímek abecedy dle kadlubu někdejšího pernikáře p. Ant. Pětníka v České-Třebové (viz vyobr. na str, 56). Kadlub vyřezán jest ze dřeva hruškového a má některé vyvstávající části již vylámané, jak patrno. Na spodní straně vyryt jest letopočet 1652 a písmena G S, nepochybně zkrácené jméno pernikářovo. »Šiflata« dle tohoto kadlubu hotovená kupovávaly si děti ještě uprostřed 19. století a nosily je rády do školy, arci méně: jako učební pomůcku. Jan Tykač.
* Marcipánová abeceda v Tácově. (Odpověď na dotaz Jana Soulka v Č. Lidu XIV. str. 445.) V Pacově zachovala se marcipánová abeceda asi do let padesátých minulého století. Starý Křečán (zemřel 19. srpna t. r.), osmdesátiletý dědoušek, vypravoval mi, že on, když chodil po poutích (byl kožišníkem), pamatuje se jasně na marcipánové pečivo pro
děti s abecedou. Nejvíce byly v oblibě písmeny A, B, G, D, H, K, M, O, U a Z. Ty prý si nejraději kupoval. Každá písmena stála 1 krejcar. Nejvíce kupovali je hoši svým milým. Jmenovala-li se Anna, koupil jí hoch písmeno A, jme novala-li se Božena — B, Marie — M,. Josefa — J atd. Také prý se dělaly v Pacově písmeny malé, tak že dalo se i sestaviti celé slovo neb jméno. Takové písmeny dělal dle forem starý pernikář Steidler, otec nynějšího cukráře p. Joseía Steidlera. Do nedávná prý měl všechny formy malé i velké, ale vida prý bezúčelnost jích pro nynější cukrářství, spálil je. P. O. Plaček. * Had ssaje mléko hravě. »Domácí had (taky hospodářiček) musí bejt v každým stavení a v kerym by ho zabili,, tam přídě neštěstí. Von bydlí v díře ve chlívě a v noci vylízá a kravám udojuje. To jednou v Dolanech u Sedláku čeledín mlátil a tu vidí, jak z. díry vylízá had. I praštil po ňom cepem a zabil ho. A byl přej to hospodářiček. A jistě byl ten statek potom. nešťasr.ej.« — Ještě více nežli o hadu
Abeceda marcipánová v Č Třebové. Kreslil Karel Kuchta.
|
|
