jen pěšky do Tábora přišel. Každej mi radil, abych bez kunfoje neposílala loho omastku, že by na ně vyjeli, a to jim pobrali. Za druhý dvě stě koní v partaji jeho k Vožici a k Miličínu nepřátelsky partaje byly, a tak nyní silný partaje dou. O kontribuci nepřítel poslal do Tábora krajskýmu hejtmanu a k primasovi, ty fůry dosti těžce sem do Tábora dostala a toto nesmím jich poslati. U komandanta sme to objednali, že nám povolil naložiti povidla. Z Radenína sem dala přivésti v pěti tunách v těch menších, nejsou všecky plný a sud pivnej též povidel. Dala sem je taky přivésti, ten je plnej, nehejbanej. A ten Charvát pravil, ten jejich nejvyšší, co myslíme, nyní ten náklad kde vézti, že má ňákej lid od zrůbku jíti, že je velmi nebezpečno. — V. Mti., milostivá paní, nebylo možný bez kunfoje ty fůry vypraviti; obávám se, aby opět něco nestaštnýho nepřišlo, nebo se velmi moře to bouří a nic dobrýho neslyšeli. Ostatek panstva rádo chtělo vyjeti z Tábora do Prahy, pro nepříležitost času nemohou; též poslaly másla po lěch forách dvě hroudy a třetí složena v tuně, nic nevím, čí sou. Nic nepíší jen, že posílají z Chustnice tu mouku bílou, též poslali po těch dvou stryších; tu pěkně vysýpám na necky. Ouředníei již nesmějí na statcích vostávaíi, všudy po nich jezdí. Radenínskej taky praví, že musí odtud; ptají se po něm též. V. Mli. psaní od ouředníků posílám. Psáno v Táboře 31 Marci 1645. Dorota Pacovská. — Její Milosti paní, paní mé milostivé cedulka do Prahy.

16. Dorota Jinová posílá paní Zuzaně Černínové z Chudenic máslo a sýry do Prahy, oznamujíc jí o rozličných vydáních hospodářských a konečné vede stížnost na safárky a čeleď, zvláště vsak na ty Charváty a ze do Mitrovic pro Václava poslala, aby s fůrami přišel, pytle ze šíti dala. Psáno v Táboře, 11. Aprilis 1615. V. Mti. urozená paní, paní mně milostivá! V. Mti. posílám mlíční, jak spjry tak máslo, jakž na lejstříčku poznamenáno jest. Včele sýrů posílám jednu kopu dvaceti a tři. Do sudu složíno sýrů dosud jedenácte, jeden ten necelej vzala sem pro čeleď, a tak se V. Mli. posílá tři sudy sýrů, tnásla již všeho loňskýho se posílá tun třiceti jedna. V. Má. milostivá paní, tu věc ke mně Matěj přinesl sám čtvr[tý], každýmu sem dala padesát kr., bude Matějka o všem zprávu učiniti, jak sem to dostala, ihned v přítomnosti jeho sem to tak učinila, tak to v tom pytli jest. V. Mti. milostivá paní, ať sám oustně poví, co sem mu pravila strany Lánskýho a jeho ženy, o čemž já sama do smrti věděti nechci, Tento Václav toho nadělal i na pití u paní Janovy vyznal a nezapřel. Dá mi to pánbu, žeť se s V. Mti. shledám. V. Mti. milá paní, pan Pater byl sám v Táboře, dala sem mu to plátno, myslil na celou štuku, V. Mti. prosil za toho půl sudu bílýho piva, aby se mu vystavil, že sice by tu na svátky v Chustnici vostati nemohl, že se chce o něj pilně s V. Mli. porovnati Vystavili sme mu ho toho půl sudu do Tábora. V. Mti. vzala sem též bílýho piva sud, počali křičeti, že město zavrou, mouky tři sudy, nyní se tím nic nebude liejbati. Cínové nádobí též sem vzala do Tábora, krup pět věrlelů, krupice tolik, to nyní všecko bude pěkně sknváno. Vaření měsíční se dávali bude, napsala sem Senickýmu, aby nyní dal ječmene vosům strychů na kroupy