Předchozí 0102 Následující
str. 93

3. Jistý kníže Poňatovský, ten byl maršálek francouzský nedávno zvolený, když z Lipska reterýroval a k řece Elster pospíchal, v ní vzal své skončeni, tak jiných mnoho bylo, co se jich potopilo, kteří k břehu připlynuli, od myslivců postříleni, hroby své tam měli.

4. Plac udatných bojovníků měl tři hodiny svou délku, taky tak široký, na kterémž se tři dni bili, Francouzům neustoupili hrdiny císařský, tak na čty-rycet tisíc padlo Francouzů i víc, raněných na patnáct tisíc, bylo jich ještě něco vic, co naši zajali.

5. Blicher, maršálek bojovný, stále se s Francouzi honí, v cesty jim zachází též ruský jenerálové Orlov, Platov a Denisov, slavní hrdinové, sebrali kozáky své i jiné vojsko ruské, padli naň u města Fuldu, pobili mu mnoho lidu, musel utéci z boje.

6. A tak věřte do zajista, ani u jednoho města obstáti nemohl, kde jenom koliv pomyslil, hned zase utíkat musel, až ho hlad přemohl, Napoleon seznal bídu, když ztratil mnoho lidu, neb on to viděl zajisté, ležet jeho lid na cestě, pomřeli od hladu.

7. Nechtěl ujednat pokoje, myslil, že to není možné, by ho kdo přemohl, měl tu hrdost v srdci svojim, chtěl dobývat mnohých krajin, Boha opovrhl. a na tom přestat nechtěl, celý svět pod svou moc chtěl, a naše země loupiti, v lidské krvi se broditi, Pán Bůh to mít nechtěl.

8. Nyní jsi přišel o všecko i o slavné Paříž město, s trůnu jsi svržený, kde tvá francouzská koruna, kde tvá čest, kde velká sláva, již tu více není, a všechno svůj čas má, dobrá věc tak jako zlá, takovous odměnu dostal, že jsi bojovat nepřestal, za to tě Bůh trestal.

9. Kde jste vy, hloupí proroci a velcí uštipači svého zeměpána, mluvili jste o svobodě, jak Bonapart do Cech přijde, že vám bude dána, že králem vašim bude. potom že dobře bude, za své nosy se chytněte a proroctví zapečeťte, jak Bůh chce, tak bude.

10. Ať každý věrný poddaný za zeměpána se modli, by mu Bůh dal štěstí. k tomu dlouhé panováni, odvrátil hlad, mor a vojny, a dal mu vítězství, to si všichni žádáme, silnou naději máme, že dá Bůh dost v krátkém čase, svatý pokoj přiblíží se, dej to, milý Pane.

11. A vy děvčátka upřímný, který jste tu potěšení žádného neměli, máte je na vojně dlouho, žádejte Boha samého, by tam nezemřeli, jak svatý pokoj bude, mnoho jich domů přijde, která je zaforocena s tolary neb ze šajnama, každá se vdát může.

II.

Píseň o knížeti Karlu ze Schwarzenbergů, vítězi lipském.




Předchozí   Následující