neb Jakube! jakož mi vinu dáváš, bych já zabil bratra tvého Petra nebo Václava někdy řečeného ottud, na pokojné cestě bezprávně: tiem jsem tobě nevinen, a to chci pokázati mým životem na tvój život, jakž mi právo zemské a páni naleznu.

Tu jmáta zaručiti, aby sě bila o životy; a jmá jima deň a miesto ukázáno býti, jakož jest obyčej & právo, kdež páni naleznu.

Pakli jest proti žalobě poznal sě, a řka: >to sem musil učiniti pro jeho počátek, bráně svého života*: tehdy ihned klíny v hromadu třikrát udeřiti jmáta; a oba buďta pilná, abysta upřiemo udeřila proti sobě, by sě žádný nechybil. § A kdyžby páni shlédli, na kterémžby sešlo, žeby právě neudeřil: tenby svú při ztratil. § Ale kdyžby oba právě udeřila, žeby páni pochválili: tehdy řečník póvodóv jmá sudieho otázati: již-li póvod móž vstáti a z šrankóv vyjíti? Tehdy ten pán, jenžto mu vydán k naučení, jmá jemu řieci: »vyjdi, jižť je čas.« §. A takéž řečník pohnaného jmá otázati, již-li móž vstáti a z šrankóv \yjíti; tu pán jemu vydaný jmá řieci »vyjdi.«

Tu sudí jmá jim rok položiti, a miesto ukázati, kde jmáta proti sobě přisahati, a potom sě bíti. § A když ten rok přijde, tehda póvod, hotov jsa k bitvě, jmá napřed přisieci, jakž jemu páni rotu vydadí. A když by tu přísahu zmátl, tehdy by svú při ztratil. §. Pakliby přísahaje prošel: tehdy pohnaný, hotov jsa také k bitvě, jmá přisahati za svú nevinu. Pakliby přísahu zmátl, tehdy by tu při i život ztratil. A pakliby prošel: tehdy sě ihned jmáta bíti bez oděnie, jedno v sukniech a noha-viciech, s mečmi a za štíty v šranciech jim připravených, jako jest obyčej.

A kdyžby z tú obú nesměl sě který bíti: dřieve než v šranky vejde, jmá prositi pánóv, aby jemu potaz dali s purkrabí Pražským; kterýžto purkrabie jmá jej bezpečně provoditi tři míle ot hradu Pražského, tak aby mohl utéci před násilím svých nepřátel. § Ale kdyžby již v šranky oba vešla, a počala se bíti, kdyžby některý z nich ustal, jmá žádati otpočinutie, a v tom jmá uslyšán býti. Tu purkrabie Pražský jmá mezi ně vložiti sochor, aby přes ten žádný na druhého nesahal až za hodinu; kterýžto sochor dva "úředníky, točižto komorník a sudí jmáta držeti; a kterýžby jeho žádal, aby hotov byl až do třetice k otpočinutí, a vždy za hodinu.

A kdyžby jeden druhého přemohl: tehdy jej jmá svú ruku stieti, a hlavu jemu mezi nohy vložiti (léčby s královu volí a s panským povolením bylo mezi nimi lepšie zjednáno). §. A kdyžby jej stal, a hlavu mezi nohy vložil, tehdy jmá pokleknuti na jednom koleně a poděkovati králi a pánóm z pravého práva, a dva haléře naň vložiti, a těmi jej oferovati. A tak zvítězí nad ním a právo obdrží v tej při. (Řád Práva zemského § 10.—21.)

Když by pohnaný o hlavu nedostál práva a nedostavil se k soudu aneb který rok zmeškal k soudu nebo k bitvě i tehdy ihned póvodovi (žalobníkovi) jmá dáno býti za právo stané a on dá památné. Tu pak póvod z té hlavy jmá vzieti komorníka, aby napomanul pohnaného, aby