Rovněž ostatní dvě povídky (»Jak se dva lakomí mělnického vína za haléř napili, »Skřítek Kubíček na vandru*) založeny jsou na bedlivém studiu lidové tradice a mravokárná tendence, propletená působivým prostonárodním humorem, spojuje se tu se zkazkami starodávnými v četbu poutavou, milou dětskému čtenářstvu i dospělým. Dobrodružná pout skřítka Kubíčka jen srší šelmovskými příběhy. Srv. vyobrazení skřítka pod hřibem (str. 132 č. 10.)

V záplavě cizího knižního zboží na trh vánoční k nám, kde časlo jde o laciné zužitkování obrázkového materiálu cizího, cizího obsahem i formou, dávejme přednost knihám tohoto druhu, českým, čerpaným z české minulosti, ze svérázného podání lidového, s tak zdařilým a trvalým úspěchem, jako jsou obě tyto knihy o skřítcích.

Na Štědrý den před večeří kropí se svěcenou vodou ve světnici a (víchem) na dvoře, ve chlévě, v stodole i na zahradě, aby bylo všecko chráněno od neštěstí. Stromky se kropí, aby nezmrzly a neuschly. Ráno se dává psům, houserovi a kohoutovi česnek, aby byli bujní a hodně kousali a štípali. Slepicím se dává obilí a mák, aby hodně >nesly<. Večer se dává dobytku každého obilí štipec. Kravám a studni se přináší koleda. Říká se: »Studničko, studničko, dávám ti koledičku, abys nám dávala dobrou vodičku*, nebo: »Studničko, že tě vzkázali naši pozdravit a posílají ti koledy, abys dávala hodně vody.« Na okno se dává miska s vodou. Zmrzne-li voda do rána, a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda v studni. Kosti z ryb se suší, utloukají na prášek, který dávají pak na bolesti. Také se kosti z ryb zakopávají pod stromy, aby tylo hodně nesly ovoce. Když jest o štědrém večeru hojně hvězd, »slepky< hodně ponesou. Je-li hodně jinovatky, bude hojně ovoce. Když hospodyně při večeři bedlivé sedí u stolu, bude mít hojně kvočen (budou slepice dobře »sedět). Ořechy a jablka z koledy se uschovávají; když se kráva »otelí«, dávají se jí do »pití«. Přijde-li do statku na štědrý den host — muž — budou míti býčka, přijde-li žena, bude jalovice. Bude-li v příštím roce neúroda, hádá se takto: Na dlouhý nůž položí se z jedné strany chléb,-z druhé houska (vánočka) a zabalí se do šátku. Zrezaví-li nůž pod chlebem do »Tří králů*, bude příštím rokem neúroda na žitě; zrezaví-li pod vánočkou, neurodí se pšenice. O štědrém večeru i dobytek spolu hovoří. Proto se nemá vyrušovati. Je-li při večeři u stolu lichý počet osob, umře jeden do roka. Nikdy jich nemá býti třináct, poněvadž při poslední večeři Páně bylo apoštolů s Pánem Ježíšem také třináct, a když Pán Ježíš umřel, zůstalo jich jen dvanáct. Kdo má při večeři na stínu velkou hlavu, brzo umře. Po večeři nakrájí se tolik kousků vánočky, kolik je členů rodiny. Každému patří jeden kousek. Všecky se položí