str. 142
Ferd. Bachtík.
Koleda z Podkrkonoší.
Z Jeseného.
3 Za dvě hodiny byli jsme hotovi,
koláče do pece jsme hned vsadili:
jak první vytáhla,
hned ho rozlomila,
on byl srazily.
4. Popadla lopatu, za mnou se hnala,
velkej kus od domu pořád mlátila:
„Ty, nešťastný osle,
kdo tebe kam pošle,
nic nevyřidíš!"
5. A já od té chvíle doma jsem nebyl:
jsou-li koláče v peci posud, nevím,
vandrovati musím,
koladovat musím,
těžce se živit!
|
|
|
