Příspěvek k dialektu v okolí Malče.

Co děláte? Aha, pícháte košile, a to je jako psovi pastva. To s tím máte přebíračku. — Člověk se tak neuhachá (neudře). — Člověku musí bejt dobře i kdyby byl pod vejvratem.

To byla hrčka okolo smrčka (hon, šupec). Jde jako 'dy' šlape zeli (pomalu) — Kámen brunčí, když letí byv vyhozen.

Tam (na Železných Horách) je vždycky o kabát zimnějc než tady. Takový je to tam chudý, nic hezkýho tam člověk neuhlídá, samá taková skalka, štěrec, a jen ty bandury tam rostou.

Bylo tu pořád tak placho (prázdno). — Už se vodheredili (odstěhovali). — Ona musí mít 'dycky vod spodní kůrky (to lepší).

Je silná jako paryta. — Voni maj dnes zdviž (nakládají obilí, povezou ho na trh). — Co se pořád plíháte (chodíte ven). — Dyby se to vyhoulalo (vyjasnilo na obloze). —¦ To se z kamen hulí (kouří). — Roste sníh, když je na podzim hodně mlhy. Pů'de hlídat hrách (dostane se do kouta).

To bych byl při tom zisknější (víc bych ziskal). — Má s tím cho-vačku (chová).

Plesnivý jako kočka. — Vobchází jako ten poustevník. — To esso u mně líhá (pořád ho mám v karlách).

Je záškleba (rudý průsvit mezi mračny od zapadajícího slunce ukazuje na dobrý čas). — Vytluče všechny vokna (ohlíží se, kde kdo na ni z okna kouká). — Jako do podmáslí (zapadá slunce do hustých mlh, ukazuje špatné počasí), — Táhnou-li po obloze bílé chuchvalce mraku >hroudy«, bude pršet.

Až se jen trochu vokřástá, vodrndá, 'šak von bude inačí (smělejší, až se trochu okoukne). Moh' by jít na Nohavici (ves) za kostelníka, kdo nešikovně rozsvěcí (nemají tam totiž kostela). — I 'du do lesa na ňáký to chrundí; já všecko seberu, jen co vrána vocasem shodí (každou snítku).

Tluče žida (špačky, dřímá). — Vykřáhlo mu (vymrzl).

Když se tak holka sfandrholí (zblázní). — Go je po nich tadyhle shonu, a voni někde darebně tejcí (se toulají). — Ani sem si u vás 'eště neukrojil kousek chleba (nic jste mi dosud dobrýho neudělali, nedali). — To se zaboudilo (zamračilo).

Rád bych měl něco bytelnýho (trvalého). — Nebo 'ste vy fláká taková zdětilá osoba (zkušená, která měla mnoho dětí). Ztratil se jako vo-večka, byl mokrej jako kvače, je to suchý jako trupel.

Pro groše vezme si hastroše. — Hrušky (kačenky jim říkáme) tvrdý jako košťály. Ale letos nemáme ani ťopku (ovoce.) Sněhule (brambory) jsou bílý jak umrle.

Vona je moe vopeslá (mlsná). — Olička (tříska, louč), habán (dlou-hán). — Zpíná se (na stůl) jako koza na keř.