Předchozí 0182 Následující
str. 173

Je těla jest dřevěná nádoba, do níž se mléko neb žinčica slévá.

Butýra neb p u t y r a. I toto slovo jest z řečiny pošlé, a znamená nádobu dřevěnou, v níž se sražené mléko neb ovčí tvaroh do hromady hněte a stláčí.

Mas nice jest vůbec známá nádoba, v kteréž se ale zde ne smetana, nýbrž b r u d a stlouká.

Čerpák jest z tvrdého dřeva vydlabaný korbel, z nějž se na salaši žinčice neb mléko pijává.

Velký železný kotel k vaření žinčice, jenž na kuchařů zavěšen bývá.

Pancíř jest z tenkých železných řeťázků utočený věchet, jenžto se při mytí kotle užívá a ním drhne, odkudž potom kotel velmi stkvěly vyhlíží; neb báča, chceli cti a vážnosti dojíti, a svou žinčicu s užitkem •odbyti, musí se zvláštní čistotě vynasnažiti, což on také k svému prospěchu nikoli nezanedbává. Pročež také všecky nádoby v kolíbe, jak hrotky, tak korbele, dřevěné misky, talíře, lžíce, cedílka a plachty velmi čisté se nachází.

O prácech, jenž se na salaši konají.

Hned po svatém Duchu stává se oddělení jehňátek od svých matek, kteréžto ženou se na salaš, jehňátka pak doma v dědině zůstávají a slušnou pro ně pastvou opatřené bývají. Krávy vyhánějí se dřívěji na salaš, totižto na den svatého Stanislava.

Vrchář to jest vlastník, jemuž ovce i salaš náleží, pronajímá oboje bačovi, kterýž mu místo záplaty jistou váhu brynze podle smluvy odváděti musí.

Bača znamená tolí jako šafář na salaši, kterýž sobě na svoje vlastní outraty tolí ovčáků, jakž jich potřebuje, chovati musí. A tito ovčáci slují zde po staroslavansku Valaši. Odkud to slovo pošlo, pravil mi Jakub Matyzek, muž důvtipný — jenž sám v své mladosti několik let na salaši ovce pásával, a jemuž celou takměř touto vědomost v poděkování mám — domníval se a pravil, že by od onoho pastýřům obyčejného válení se na mechu neb drnu bylo vzniklo, což také mnoho pravdozdejnosti má. Počet takových valachů vztahuje se na počet ovcí, jež bača od vrchaře do pronájmu přijal, čtyři, pět aneb více, jimž ten nejstarší a nejzkušenější za říditele ustanoven jest, a kterýž honák sluje.

Vrchář přichází z počátku každý týhoden k dojení na salaš k vyšetřování, jak mnoho mléka každá ovce dává, z čehož usuzuje bačovi, jak mnoho brynze od jedné každé ovce na podzim odváděti má, ku příkladu osm, devět i deset fantů. Co ale více nad to nadbývá, to bačovi za jeho práci náleží. Jeli rok dobrý, že ovce hojnost trávy a veselé povětří k pasení mají, tak pro něj dva i tři centnéře, zavdy i více nadbývají. Když ale chybný rok jest, tak bača vrchářovi ze svého doplatiti musí. Jest mu ale dovoleno, že pro osobu svou 5 i 10 svých vlastních kozí na salaši chovati může.


Předchozí   Následující