Potoční mlýny bývaly:

1. Krcálek, též mlýn nebeský, nejmenší mlýn s malou nádrží neb i bez ní, obyčejně o jednom složení, s kolem vodním h a b á n e m více osmi loket nápadu (průměru). Majitel takového mlýna nazýván býval posměšně žabař na nebeském, nebo krcálník, že očekával s touhou na vodu nebeskou či nápadní (déšť).

2. Drnčák, mlýn na vrchní vodě, pod nadýmačkem (větší nádrží) neb i bez ní o 1-2 složeních, hnaný vodou drnovou t. j. vodou z pramenů lučních neb lesních pod drnem vyvěrajících.

3. Pod ryb ní mlýn, t. j. pod větším rybníkem a na nádrží neb nadýmačkou, o dvojím až čtverým složení. Mlynáři na obou těchto potočních mlýnech bývali nazýváni drncálníky nebo potoční ky i malovodskými.

Mlýny poříční bývaly takto druženy:

1. Mlýn pozemský neb pobřežní, na břehu řeky vystavěný. Mlynář nazýván >velkovodský m«.

2. Mlýn na boudě = bouda = buď ák, na prodlouženém společném žlabe mlýna pozemského na jehlách (kolích) sroubený.

3. Sejdovna, taktéž na jehlách, avšak vedle mlýna pozemského či pobřežního (dále do řečiště) ze dřeva sroubený. Mlynář slul šejdov-n í k neb š e j á ýř.

4. Po v od nik, mlýn na spodní vodě, velké řece, jehož celý stroj aneb kolo vodní hubenáč i se zhlavími při malé vodě snížen, při velké vodě vyzdvižen býval, tak že při každé výši vody pracovati mohl.

5. Škrtnice, lodňák, lodník, lodní neb i okrutový mlýn na dvou kompách (hlubokých prámech) umístěný, pracující na dobrovolné vodě, která nemajíc žádných překážek, jakož jsou jezy neb stavidla u mlýnů pozemních neb šejdoven, bez všeho ostrého běhu pod kolo přímo plyne, nezadržána stavidlem. Obyčejně bývaly dvě škrtnice na 3 kompách, majíce na prostřední kompě zhlaví a čepy vodních kol svých společně umístěny. Mlynář i chasník na škrtnici býval nazýván 1 o d i čák.

větrní rnr větrák — větrové c, jen o jednom mlýnském složení, jehož kolo peruťové neb lopatkové, ze čtyř perutí neb k ř í-d e 1 složené, dračkami (prkénky) aneb plachetkami a oke-niěkami ku regulování větrné síly opatřené stále proti větru otáčeno čili řízeno býti musilo. Mlynář na větrním mlýně slul větrník.

Z těchto byl

a) ruční mlýn, malý stroj, jejž člověk pomocí křídla (rukojeti) v temeni vrchního kamene vsazeného otáčel; býval v každé chalupě slo-