Temnost, tma, temnice, vše za jedno, oxotóg, tenebrae.

Mrákota, mračno, vše jedno.

Mráz, sníh, jíní. Těchto věcí počátku nenacházíme, nebo některé věci takové samy jsou počátkem a počátek počátku míti nemůže, jinak by bez konce bylo počátku hledati.

Hlava Rusové říkají holova, snad že holo vlasů.

Nos, nasuš podobná slova, snad od nesení.

C h ř í p í od hlasu, který od nich pochází, nebo od chrápání.

Oči. Oko, odtud okolek.

Vlas, že se vleče, jakožto věc vláčkovitá.

Ústa od ouzkosti, neb ouzká jsou rta. Labia.

Jazyk. Toto slovo v slovanském jazyku indiferens, nebo i jazyk v ústech i národ se jím rozumí. Jako: Chválíte Hospodina vsí jazyci etc, a jinde v žalmu 44.: Jazyk mají trosto knížníka. Skoropisca.

Ruka, odtud rek, člověk udatné ruky, Polsky renka.

Prst, že jest prost, to jest odděleny od jiných prstů. Slovansky a polsky perst; odtud prsten.

Palec, že jest jako palice; palice slovansky berla.

Zub od zobu. Zub v písmě svatém rozumí zuřivost a ukrutenství. David svatý v svých žalmích často zuby hříšníkův jmenuje. Dentes pecca-torum contravisti.

G a z y k místo jazyk, že jest na zuby postaven. Jazyk se častokráte za lid a národy jmenuje, za utrhání a lest bére se v písmě. Lingua eorum gladius acutus.

Rty, pysky, ústa předkové jmenovali v písmě svatým za chválu Boží. Domine labia mea aperies, Pane, rty mé otevřeš. Rtové kněští ostříhají umění, ne zákon toliko. V těch slovíeh se rozumí traditio vyučování vstřídě posloupně kněžské. Nebo prý anjelem Pána zástupův jest.

Nehet v písmě svatým za loupež, dráctví se rozumí.

Nehetec, kámen drahý, onichinus řečený, od podobenství barvy jeho.

Kloub za jednotu, spojení všech věřících svatý Pavel rozumí. Nebo jako kloub tělo spojuje, tak jednota křesťany. Kdož není v jednotě, není v Kristově těle v církvi svaté.

P ř í h b í od přihýbání, společná poslušnost všech ze spolka. Nebo kde jednota, tu jest láska, kde láska, tu také poslušenství. Kdež pak není poslušenství, není lásky.

Žíla jakoby řekl síla, nebo v žilách' síla, to jest moc jest všeho živočicha. Tak se rozumí v písmě svatém, ale za sílu duchovní. Jest dar Ducha svatého.

Kotník, jakoby řekl: koutník, to jest jako úhelní spojení prstů.

Článek. Poláci oudu říkají článek, jakoby řekl zlomek, že lomí to jest vohýbá prsty. V písmích za svazek rozdílných, poněkud a poněkud spojených věcí.

O u d, že u duše, nebo že duše jest ve všem těle zouplna a na skrz ve všech částkách. Oudové církevní šlovou, kteří v jednotě víry se všemi obecně jsou.