Vášeň, od vážení, že nakloňuje a váží člověkem k věcem zlým a zemským. Kdo se dá vášním přemoci, řídko může pravdu viděti a nikda ji nepřijme. Milost, nelibost, kyselost, záští, cti žádost, pomsta, nenávist, nepřízeň, zlobivost lidem nedají přijíti k pravdě.

K r k od hlasu a krčení, nebo zvuk jda skrze něj krčí nebo chrčí. V písmě svatým krk a hrdlo za žádost k ublížení bližnímu znamená.

Břicho, že jest jak břeh člověka, protož někteří říkají břich, jakoby řekl břeh. Svědomí v písmě se rozumí.

Nebe od okrouhlosti, odkavádž i nebozez, že okrouhle jde též. Nebo, neb, quia nebesa, nebo v mnohých nebesích jeden skutek Boží. Protož dí syn Boží: »Otče náš, jenž jsi na nebesích," jakožto ve všech, a ne jako neučení nevědí, kterak Bůh jest v nebesích, domnívají se, že toliko tam nad námi v tom dílu nebe. Jest pak nebe jedno obloha, druhé prohlídčivé jako křišťál, které písmo svaté jmenuje vodou, a oddělil přej vody od vod. Třetí nebe ohnivé empyreum Řekové jmenují. Tam slávu svou ukazuje Bůh svým voleným. Tam svatý Pavel viděl věci tejné.

Obloha od obložení, anebo, že jest oblá, to jest okrouhlá skrze oblohu. A nebem David svaté apoštoly rozumí v smyslu duchovním, nechávaje smyslu čtennýho v své jistotě. Nebo když dí: »Nebesa vypravují slávu Boží« jest dvojí rozum, jeden že po stvořeném nebi pronáší Bůh slávu svou lidem, a potom, že apoštolé kázali o slávě Boží.

Oblak též od oblasti slově. Nebo všickni okrskové nebeští jsou jako obložení oblostí to jest okrouhlí.

Oheň od toho, že odhání všecky věci od sebe. Skrz oheň písmo svaté dobrou i zlou milost rozumí, in meditatione mea exardescit ignis, v přemyšlování mým zanítí se oheň.

Vítr, že věje, to jest točí a zmítá se. Vítr v zákoně Páně slově učení lehkomyslné a nestálé, jakož svatý Pavel poroučí, aby nedopouštěli ledajakýms větrem učení vznášeti nebo vrtkati.

Voda, že vůkol jde, nebo okolo zemí zespod i povrchu jde; a tak vůkol voda. V zákoně rozličné věci se rozumí Někdy protivenství, někdy moudrost Boží Deus, venerunt aquae usquam ad animam meam, a voda poskakující.

Země od zimy nebo z přirození zimavá jest. Země někdy lidi, někdy tělesenství v písmě svatým znamenává. Blahoslavení tiší, nebo zemí vládnouti budou. Bůh dává správu nad lidmi dobrými lidem tichým, aby pokojný nad pokojnými panoval. A země jsi a v zem se obrátíš.

Svět od světla, nebo jest osvícen. Jest pak svět nesamá země, na které lidé bydlejí, jak se domnívají neučení, ale jest všecko dílo Boží. Nebo i zemí v písmě svatém rozumí se častokráte lidé zlí, jako syn Boží dí: Svět vás v nenávisti míti bude.

Světlo, své tělo. Světlo v písmích svatých rozumí se vědomost poznání a osvícení člověka v známosti Boží, jako syn Boží jest světlo lidí, to jest osvícení v známosti Boží. Světlo také učitelé a kněží jsou, jakož Kristus dí: »Vy jste světlo světa.< Není syn Boží tak závistivý, jakož se domnívají nevěrní, že by nepřál Bůh svým se jmenovali, jako on sám jmenuje se.