Seděli jsme s mistrem M. Alšem při hovoru přátelském na obvyklém večírku »u Brejšků*. V proudu řeči jako krajané vzpomínali jsme na výroční obchůzky na Mirovíeku a v okolí Milevska. Vzpomínali — a než jsem se nadál, na-črtal mistr do zápisníku, který jsem náhodou měl na stole, postavu klibny (viz vyobr. na str. 200.)- Obchůzky s klibnou vylíčil prof. J. Soukup a podepsaný v několika statích. Viz zvláště v Českém Lidu II. 1893, str. 345-370, 595. Na dlouhou tyč navážou hrachovinu a to navlečou na pytel aneb ovinou bílým plátnem. Černidlem vymalují dvě velké oči, nozdry, hubu ; na hlavu takto upravenou dají koňskou ohlávku.. Jindy vezmou dřevěné podávky a opletou je hrachovinou. Oba rohy vyčnívají a jsou ovinuty plátnem.

K tomu se přidělá hlava. Viz obrázek Fr. Racka, Klibna v Kučeři u Milevska, Č. Lid II. str. 351. Klibna Alšova představuje ehasníka, jenž má přehozenou plachtu přes sebe a nad hlavou drží hlavu koflbkou, primitivně urobenou právě vylíčeným způsobem — tedy podoba nejprostější s úpravou nesložitou. Alšův náčrtek vystihuje dobře prese všechnu rychlost kresby, jak si dlužno představiti tuto zábavnou obchůzku jihočeskou v době vánoční a okolo sv. Tří králů.

Mikoláš Aleš; Klibna.