Jos. Herm. Gallaše ztracený spis o Palaších v krajiPřerovském.

Radošť jest velmi vysoká ku Karpatům náležející hora, jenž v kraji Přerovského straně východní mezi Hochwaldem — kdysi velmi pevnou, nyní v zříceninách ležící rytířskou tvrzí — pak mezi Frankštátem a Rožnovem, dvěma malými valaskými městečky, z nichž toto na západ, ono pak v straně půlnoční a Hochwald na východ leží, má svou polohu.

Její přirozená způsoba jest podlouhavo oblouéná a od poledne k půlnoci protažená a třemi zvláštními vrchy přičepená, z nichž ten nejnižší v straně polední ležící a černým lesem přikrytý Starý Radost sluje. Prostřední jest něco vyšší než tento, již ale pololysý, neb na něm ledvá jen některé nízké křoviny a chrastí rostou, a tento sluje Kněhyňa. Třetí pak nejvyšší, docela lysý a skalnatým čelem svým, kdež nejpříčnější, k půlnoční straně obrácený jest, ten tak od valachů nazvaný Vysoký Radost, jenž se mezi moravskými vrchy za nejvyšší býti pokládá a skutečně také jest, čítá v své zemoměrné zvejšee od površku mořského až k jeho skalnaté lysině 671 sáhů, a tak tedy vyšší jest o 86 sáhů nežli onen oheňsopka Vesuvius blíž města Neapolis ve Vlaších ležící. Tento vrch jakož i Kněhyně jsou velmi hustým plíčníkem (Lichen Islandicum) začepení. Strana půlnoční neb čelo téhož obra jest velmi nepřístupný pro velikou příkrost vysokých skal, v jejichžto dírách a rozsedlínách nesčíslné množství kavek, havranů, luňáků, skalních sov a kání hejří, ano i orli mívají zde zavdy svá hnízda. V stranu ale východní a západní nechá se dosti povolně na něj vystupovati, a kdož se na jeho vrch vzhůru dostal, ten bývá za tu k tomu vynaloženou obtížnost velmi výborně odměněn. Neb předůstojný výhled otvírá se mu zdetky na všecky strany. Jeho neznámou sobě rozkoší opojené oko loudá se vůkolí, nevědouc, na kleré náměti téhož pod jeho nohama rozloženého nádherného obrazu přírody poodpočinouti má. V právo i v levo namítají se mu veliká množství kouzedlně rozložených pahorků, lesnatých vrchů, ourodných oudolí, přes něž se veliké množství potůčků a potoků haduje. K půlnoci leží před ním nesmírná do vzdálí rozprostřená polemi, vesnicemi a městy posetá rovina, kteráž se daleko do Slezka vztahuje.