Ostré oko může prý při jasném povětří — jakž jsem to od mnohých slyšel — i Vratislavu viděti, což ale ručiti nechci; o tom ale pochybovati nechci, že ji ozbrojeným okem viděti možná. Než ale Ratiboř i svobodnému oku zřetedlně jest patrný. Obrátě se k straně polední, uzří před sebou ve vzdálí pnoucí se k obloze Karpatské boty. Nejkrásnější ale a nejdůstojnější divadlo působí zde, zvláštně pak na nejdelším letním dni vycházející slunce; neb o mnoho vělší vypadá zde jeho ohnivá nahoru vystupující koule. Pročež také mnoho zkoumatelů přírody scházívá se zde na onom dni k popatření toho předůstojného divadla. O mnoho důstojnější ještě jest jeho západ, po němž nový na tomž dni éarebný následuje výjev. Nesčíslné totižto množství těch tak nazvaných svatojánských ohýnků, starožitný z pohanstva zděděný obyčej, kdežto naši v modlářských temnoteeh tápající předkové bohu Makošovi (San) ku poctě oheň na tomž dni večerním časem zažíhali a svůj dobytek přes něj skákati nechávali, domnívaje se, že tím způsobem jsouce posvěcen, očarován býti nemůže. Naši Valaši nevěří sice na Makoša, o to ale více na kouzly a čáry, k jejichžto zapuzení tyto svatojánské ohně velmi mocné býti se domnívají. Proti kteréžto pověře ačkoliv horliví duchovní velmi ostře s kazatedlnice jednají a lají, však nicméně předce až dosavád málo aneb nic vyříditi mohli.

Celý površek tohoto tříhlavatého obra kryje osmnáctero mezi šestnácté potoky, jenž z něho vůkol vytékají, rozložených salašů, a sice na straně východní k panství Hochwaldskému náležející: 1. Suchý Radost; 2. Miaši; 3. Okrouhlý; 4. Mořici; 5. Mezůrka; 6. Stolová; 7. Kněžina;

8. Kněhyňa a 9. Blata nazvaní. Na straně západní k Rožnovskému panství náležející: 1. Černá Hora; 2. Hájovský, fojtovi hájovskému náležející; 3. Vojkův; 4. Mořici; 5. Kněžina; 6. Kršlany; 7. Malinový; 8. Bukovina;

9. Knihyna; 10. u Blata.

Potokové na straně hochwaldské: 1. Lubín ze všech největší, jenž sedm ostatních s množstvím malých potůčků do sebe přijímá, totižto:

2. Škaredý; 3. Široká; 4. Lomná; 5. Bystrý; 6. Černý; 7. Mezerský; 8. Blatný, s kterýmiž přes háje a póla v potočném běhu k objímání své starší sestry řeky, totižto Odry chvátá, kteráž je do svého lůna přijavši Baltickému moři donáší. Na straně Rožnovské tekou následující: 1. Bečva, kteráž ze všech největší, nejprudší a na rybách, zvláště pak na pstruzích velmi bohatá bývala a snad ještě až dosavád jest; 2. Kobylský;

3. Malá Knihnička; 4. Velká Kníhyně; 5. Havránkovy; 6. Bačov; 7. Dolní Rozpytři; 8- Luňský potůček, jež všechny spolu i s množstvím jiných malých potůčků Bečva do sebe přijímá a spojivši se pod městem Me-zříčem s druhým potokem téhož jména, jenž v horách Vsetínských svůj původ má, haduje se důstojně přes dvoje obšírná oudolí až k městu Přerovu; odtud! pak do Moravy padá, kteráž potom do Dunaje vpádaje, va-laské desky až do moře Černého na svém hřbetě nese.

Ve všech těchto potocích bývala ještě v druhé polovici minulého století veliká hojnost těch nejstkvostnějších ryb a velikých raků; v Bečvě pod Radhoštěm chyceni byli lososové (Lachsforellen) od 8—10 funtů;