nic nebylo. Na Běli a v Kozmicíeh V. Mti milostivá paní do konce žád-néch trav nebylo, nyní po těch vlahách budou trávy růsti. V. Mti má pí. mouka bude brzy hotova i kroupy dělají, nevím jak raďte poručiti kde jí mají vésti na Mitrovice-li či do Prahy jak ráčíte poručiti. V. Mti má pí. okolní páni s dobylky pryč uhánějí, jako slyšeli o Ghejnově o Černo-vicích, Kamenici i paní na Hrobech poručila ovce přihnati na černoe. Vovčák radeninskej taky V. Mti pravil, kdybyste taky nákej byt u Prahy objednati ráčili, že tu neobstojí, stará se sám, že by taky chtěl ode-hnati, nebo je zle mezi oběma stranama sme od obou zle a k tomu lide zlí mnoho navozují. — V. Mti má pí. arcitě ten Lourenc z ráče nevážnej zabil tu ženu Jana Kováře a ještě ženy praví že znáti bylo na jejím životě, že opět dvé dětí by byla měla, ihned tu chvíli chudinka zahynula, neb jí všecku hlavu rozrazil. Ode dvou sem slyšela, že týž Lourene je mezi Petrovskejmi, je-li to tak nejistím. Křivkový já nerozumím, abych měla s pravdou V. Mti říci, co je jí snad nic i počištění sem jí dávala, jí i pije dobře; dala sem jí zlatej a chtěla sem jí poslati domů, aby se hojiti dala, nechtěla, plakala, naříkala, že jako bych ji vyháněla, nechala sem jí, je to žena stará, než hrubě falešná, já bych s V. Mti třebas kraj světa jela tu hodinu. Markýtka ta se do konce nic ještě nehojí, . . . V. Mti má paní, mně se zdá, že Tomášek skázala sem ti kdo ji ho . . . . . . hojila, již ta Pánkova třetího zhojila, jí nemůže; nic dobrýho není, ta Markýtka nechce všeho trpěti. Krajinka V. Mti v tváři jakoby jí vyloupil po tý vodě co sem jí dávala; na rukou má ňáký skrupy, jako divoký lišeje na každé v jednom místě od dlaně. V. Mti má pí. v Chust-nici k pasákovi uhodil hrom, opálil mu dvé děvčat, to jedno jak ste ráčili dáti Její Mti paní Kapounové druhý maličký, pasáka starýho obrazil v ramenou a v rukou, dvakráte ním vo zem hodil, to všecko ta jeho zlá žena proklíná, jinšího pasáka sem o střiši chustnické V. Mti objednala ze Mlýn, on týž první pasák nechtěl, než že předce pásti bude, na nohy že může na ruce nemůže, leč až mu to vyjde; a tak přece ten první pase. Abych byla jinšího pasáka nejednala, tu nedobrá byla by nás vodila za nos, že nemůže, pásti jak jinší .měl pásti, hned se zhojil takto V. Mti opravdu je obraženej. — V. Mti má pí. strany bílýho piva nebylo možný již do Tábora visti dal piva bednář do zlech sudů, museli sme přetočovati do jinších s kantnýřů sme s nimi hnouti nemohli, dva sudy sme vytáhli, jeden Matějkovi druhej broncový V. Mti má pí. nevím co z těch lidí a poddaných V. Mtinýeh bude, kromě milé duše nevím co sou všickni na nic dobrýho se obracejí, nemohu já toho V. Mti vypsati co sou to lide abychom my mezi ně nepřicházeli, v žádný poslušnosti by hned do konce nestáli bohaprázdní lidé, na voči vidím. V. Mti má pí. Škvorecký na tisícetisíckráte děkuje aby na V. Mti se jich Mti mladý pány smutná hodina nepřišla. Psala sem mu, co ste mu ráčili darovati, nevím až se podívám je tam sukno, vydám je, ale jen modrý, psal mi, že mu ho musí bejti devět loket V. Mti jámám postav skovanej z Pacova je dobrej, pokládá si ho můj strejček vosmnáte zlatech je do-brej to jemu vostal po vojácích, kdyby ho bylo V. Mti potřeba, z toho