@S&266
Obuch, obušek — malá sekerka s dlouhým topůrkem, kteráž Valachům místo hole k podpoře slouží.
Ogar neb okar — miláček, na nějž oko děvčete vždy jako slunečnice k slunci obráceno bývá.
Pasa — toli co pastva.
Půlnočník — kohout.
P 1 u h á k — jest dlouhá valaška ručnice.
Rak — jest ovčí tvaroh, kterýž při vařeni žinčiee na vrch vyplývá.
Rástoka — jest malý lesní potůček.
Salaš*) — jest toli co velká paseka.
Š u h a j **) — toli co mládenec neb jinoch.
T ě š í n k a — jest lehká ručnice, jakž v Těšíně dělávané bývaly.
T ů 1 e c — jest malý okrouhlý, cínem, aneb jináé vykládaný, na řemeni přes rameno visecí nástroj, v němž Fortáši prach a kulky schovávané nosí — malý totižto patrontaš.
Urda***) neb brůda — jest ovčí z žinčiee vyvařené máslo.
Valach — znamená toli co ovčák neb pastýř.
Vaj daf) —¦ jest slovo staroslověnské, jehož Cigáni užívají, a znamená co Vývoda neb Vůdce.
Zajdák neb sajdák — jest pastýřská tobolka neb kabela.
Slovník některých pokrmu valaských.
Polívky.
Kmíněnka — jest prostá kmínová polívka.
V a r m u š k a — jest chlebová polívka s kmínem a česnekem vařená.
Mrveniee — jest polívka z kyselého mléka moukou zaklechtaná.
Pačkanice —¦ jest způsob podmáslové polívky.
K v o č k a s rezancemi — jest slepičná polívka s lukšemi, pokrm hodovní.
Lukše — tedy slují rezance.
Vydryanec — sluje zde podmáslí.
Moučné pečivo.
Koláč co jest, každému jest známo; zde ale jest pokrm hodovny, jen při svadebním kvasu a vejročních slavnostech známý.
O s u c h jest sprostý koláč z režné mouky, povrchu hodně solený a kmínem posypaný.
*( Rovněž původu maďarského (szállás). **j Z maď. suhanc. ***) Z rum. urd, tvaroh.
t) Rovněž slovo vajda vzato jest z maďarštiny, ač Maďaři vzali je sami od Slovanů (vojvoda). Nazýval se tak i nejvyšší zemský úředník v Sedmihradsku.
|