selým maršem doprovozeni byli, konečně pak, kdyby se z těchto mých kamarádů nebo třeba mně samotnému s paní starou svatbí nebo s paní nevěstou nebo s některou pannou družičkou tancovat zalíbilo, by nám povoleno bylo. Nebo tyhle moji kamarádi o tom pořád povídali, kdy-bysme někam přišli a byly tam hezké holky, že by oni nelitovali všecky peníze do posledního krejcaru v kapse nechati.

Říkání druhé. Rozmilí přátelé, jak jsem z vaší řeči vyrozuměl, tedy bych soudil, že vy tento stoleček poustoupit míníte, jen že se tu jedná o tento řádek, který na vašem stole napí-aný máte, kteroužto maličkost já milerád na sebe převezmu a pana hospodského poprosím, by tak laskav byl a tento malý řádek na některý jiný stolek přepsal, a co ta křída a ta práce státi bude, milerád zaplatím. Ku kterému stolku já vás potom s pěkným pochodem neb počestným maršem doprovodit nechám.

Odpověď. Mně mnohovážený pane družbo, s toho nebude nic. My na vaši žádost svá mužská práva ženským postoupiti nemíníme. Go pak vy nevíte, když Přemysl Libuši svého koně půjčil, že jí ho pak musel vodit za uzdu a sám chodit pěšky, a Samson, když se Dalile do náručí vrhl, že pak lehounko od Filištinských přemožen byl. Tak kdybychme my svá mužská práva ženským zadali a tento stolek jim ustoupili, tak bychme museli vzít takhle své čepičky pod paži a stát před nima i s váma poníženě prosím na zemi a dle jejich libosti jim posluhovat. Pravda, že ženský mají také něco napřed. Vy se, pane družbo, přece velice mejlíte, vy si myslíte, když jste dnes mezi ženskými, že jste mezi anděly a jejich ženskou chytrost nepozorujete, do jakého otroctví bychme my i s \ámi přišli. Ty by nám potom uvázali vokrajek u kolíbky a nemohli bychme si ani to darebný sólo sehrát, a holuby ty bychme nesměli přinést ani ke stavení, ba ani ty americký zajíci bychme nesměli mít a dýmky ty by nám lítaly okolo huby jako před deštěm vlaštovice. To bychme měli co psát našim vystěhovalcům do Ameriky! Tak když my svá práva ženským propůjčíme, tedy si to s nima písemně před svědkama vyjednat musíme, by nám zejtra naše práva zpět vráceny byly, aby zase dle starého obyčeje ženské vespod a mužský na vrch ostali. Druhá chyba je, pane družbo, ta, že vy nám vědomost dáváte, aby se panu šenkýři jenom ta křída, kterou on na tyto řádky vynaložil, zaplatila. S tím on náš pan šenkýř spokojen bejti nemůže, nebo on každej litr piva za deset krejcarů v pivovaře platit musí, potom musí dát diškreci panu podstaršímu při nakládání, potomej při skládáni nejméně konev piva stočiti musí, třeba

že on to všecko.....doleje. On má k tomu svou pomocnici paní

šenkýřku a ta vám vždycky ze studeného kotle takhle do polou naleje a kořalku tu nejradši leje míchanou a na tabáku se také nepředá. Ono nejní se mu co divit, neb on má při tom mnoho vejloh a tak se mu to necbmelené, který on k tomu chmelenýmu přikamarádí, jak se pod těmi řádky vyrozumívá zcela a zouplna zaplatit musí.

Říkání třetí: Jak dobré a šlechetné srdce naší paní nevěsty znám, tedy bych soudil, že by se s váma ráda po dobrém vyrovnala,