1791 d. 5 listopadu v Mladočouě. Učitel Fr. Zítek žaluje, že děti z přiškolenýčli obcí do školy nechodí. — Urozený, mnoho vzáctně vážený ouřad vrehnořiditelský! Níže psaný učitel školní v Mladočově ostávající žádá v své poníženosti za odpuštění, že se osměluje vzáctný ouřad vrehnořiditelský panství Litomyšlského zanepráždňovat v důležitosti té, poněvadž až dosaváde ty děti, jenž ku škole Mladočovské přivtělené sou, do školy nechodějí ; což v oné nadepsané důležitosti se ucházeje nyní k své milostivé vrchnosti a o napomenutí všech rodičův přivtělených dětí žádajíc, by hleděli své dítky do školy odsílati. S tím se do milostivě nakloněného vzáctného ouřadu vrchnořiditelského panství Litomyšlského poroučeje a na milostivou resoluci*) očekávaje nejoddanější k službám Franc Zítek, ten čas představený učitel školní. — V Mladočově dne 5 Novembris 791. Před urozený, mnoho vzáctně vážený ouřad vrehnořiditelský panství Litomyšlského ode zvnitř psaného.

Lidové umění na všech krajích a koncích přichází takřka do mody. Živly, které se dívaly na pozůstatky naší vesnické kultury do nedávná pohrdlivě, chápou se nyní o překot studia, oceňují význam jeho. S vyobrazeními československých výšivek, krajek, majolik napořád častěji se potkáváme v cizích uměleckých časopisech, jenom že často pod velmi všeobecnou firmou »rakouského* nebo (zvláště u slovenských prací) »uher-ského« lidového umění. V Českém Lidu jsme od začátku nijak nečekali teprve na cizí posudky toho, co vězí uměleckého účinku ve výrobcích naivního krasocitu lidového. V každém ročníku Českého Lidu podali jsme dosti toho důkazů. Vedle základních a směrodatných prací prof. J. Kouly obírala se v našem sborníku rozborem umělecké hodnoty komposice vzoru a druhů práce při našich výšivkách vážená naše spolupracovnice, dnes nejlepší znatelkyně výšivek československých, paní Renata Tyršova.

Zdá se nám vhodná chvíle zde upozorniti na některé důležité, pozoruhodné vývody sem spadající, které rozvedla v přednášce o vyšívání v Umělecko-Průmyslovém museu a později uveřejnila v časopisu »Dílo«.

Hovoříc o bezděké a z esthetického hlediska významné souvislosti způsobu provedení a vzoru při výšivkách, zejména lidových, praví: V produktech prvotných okrasných pudů vyšívaný ornament jest bezděkým výsledkem postupu práce ; alternace, opakování, pravidelné postupování neb křižování vláken barvou odlišných jsou jeho prostředky. Vývoj od primitivnosti k práci uměleckého dojmu při vyšívání nezáleží