str. 321
Avšak také na materiálu záleží. Výšivky jednoduchými stehy provedené, o nichž jsem se tu zmínila, jsou vesměs na jemnějším tkanivu šity polootevřenym neb docela otevřeným hedvábím, které pod názvem >perské trámy* z východu bývalo do Evropy dováženo. Poddajný materiál přilehá k látce a mezery mezi stehy jsou málo patrný.
Jinak při hrubším tkanivu, jako jest a bývalo plátno lněné a konopné, v Evropě po domácku vyráběné, a při vyšívacím materiálu kroucenějším — harasu a niti, které na severu doma byly k disposici. Jiný materiál jinou techniku přivodil — jednoduchý steh vedl se, aby nezapadl, napříč a aby látku lépe kryl, se ještě jednou přepíehl — tak vznikl křížek a vrkůček. Domácí materiál vyšívací bylo zřídka na snadě jinak než červeně neb černě, leda ještě že modře barviti, a tak bylo křížkové vyšívání, co výzdoba plátna, odkázáno na nejjednodušší kolorování vzorů.
Křížkové vyšívání na plátně bylo ode dávna dílem domácím, a tam, kde tradice vedla ruku naší vyšívaéky a kde zdravý pud jí nahrazoval vědomí o zákonech komposice, docilováno neumělou tou technikou, přestávající na jednobarevném, nanejvýš frojbarevném akordu, účinků výborných. Účinky výborné a umělých variací schopné při ornamentu geometrickém, výborné, i když motivy z říše rostlinné vy-šívačce za vzor sloužily, když při jich užití, při stylisaci tvaru a převedení plochy květu v ornament se nechalavésti požadavky technickými.
Naše lidové vyšívačky nám poskytly a místy poskytují steré příklady křížkového a copánkového vyšívání, vysvědčující o jejich nezmateném cítění dekorativním. Na starobylých koutrech českých i na slovenských plachtách, košilích, ručnicích
nalezneme nepřebrané množství motivů, vyšitých pravidelně červenou, někdy červenou a modrou bavlnou, někdy též černě. Z nich pí. Tyršova vybrala zvláště charakteristicky řešený vzor slo-
