str. 345
uvař to se vším opatrováním přikázání Božích na ohni svaté trpělivosti. K uschování tohoto prostředku nejlepší jest komůrka srdce, v Boha důvěřujícího. Užívej toho každý den trochu; nabudeť tím krev tvá pokoje; tím se zahánějí veliké starosti a odnímá všecken zármutek; rozněcuje srdce ku všemu dobrému: zahání všecky zlé myšlénky, a uděluje duši nábožnost a pravou boha-bojnost.
Naznačení cesty. Jdi vždy rovně cestou pravdy k vysoké soše, poctivosti zasvěcené. Cesta tvá jde kolem stráně náruživosti ; tam nezůstaň státi; neboť divoké stály tam rozviklané snadno se skutálí, a mnohého meškajícího zde poutníka zasypou. Přijdeš také k zahradě pozemských radostí a přání; do této daleko si nezacházej ; jestiť tam mnoho svůdných cest, z kterých poutníci ztěží svou zpáteční cestu naleznou. Pak se dostaneš do údolí slzavého. Tam kvete sice mnohý kvítek tichých radostí u potůčku trpělivosti, ale jen zřídka kde ; jest zde ale velmi mnoho divizny a veliké množství hořkých bylin. Však jen zmužile! Cesia vede tě podle kříže, na němž jest psáno: »Trp jako On trpěl !« — Víš, koho míním? Velí nám, následovati jej. Jen krátká jest doba zkoušky vezdejší, pak nás Bůh k blaženosti povýší. Cesta tvá jest sice kamením a trním zanesena, a poraní často nohy tvé; hle, blízko u silnice nalezneš list balsamový — modlitbu ; toho užívej, umírníť bolest a zhojí ránu tvou. Půjdeš také kolem kostelíčka, svatému anděli strážci zasvěceného ; tam vejdi, neboť vyslyší Bůh prosbu nábožných a anděl jeho provází ty, kdož důvěrně k Bohu volají. Nalezneš tam ještě jiné obrazy svatých; totiž Marii, Matku Boží, a jiné svaté, kteříž život svůj za obět přinesli Hospodinu. Přímluva jejich mocná jest u Hospodina; a oni se za nás rádi přimlouvají u Pána věčnosti, kterýž lidem udílí milosrdenství. Na věži kostelíčku toho spatříš hodiny, dobu života lidského měřící a počítající. Nápis pravdy plný lze zde čísti, pravíť: »Jedna z těchto hodin bude tvou poslední!* A když hodiny bijí, ó, křesťane, považ ! Jak vážný a jak krátký jest tvůj ve světě čas.
Povzbuzení na cestě života. A samoten-li často kráčíš na své pouti a bouřlivá tebe překvapí někdy noc, nechtěj se nikdy z své cesty uhnouti, Bůh tě s tebou, velkáť jest jeho moc. Brzy zasvitne krásné jitro tobě, protož buď silný, zbožný v každé době. A blíže vždy z tohoto světa proudu přicházíš k Bohu — k nebeskému soudu. Peklo však mine tvé pobožné oko, nebof od zbožných jesti vždy daleko ; a jako v mlhách v dáli je spatřuješ, že cestou pravou s Pánem se sbližuješ, a nad tebou nebeských hvězd tisíce, jsou po tvých cestách milé tobě svíce a když pak někdy oku tvému zhasnou — pak duši tvé do nebe svítit začnou!
