České lidové písně.

@BNAS@

Chtělo se jí vína píti, neměl jí kdo pro něj jíti. Běž, mužíčku, běž pro něj sám a přines mi ho plnej žbán. Hned mužiček všeho nechal, do sklepa pro víno spěchal, do sklepa hned pro něj šel. Už byla plná konvice, hned pospíchal do sednice. do sednice jí ho nes. Ženuško moje rozmilá, či sou botky se špornama? Sevci na jarmark přijeli, ty boty tu zapomněli, ty boty tu nechali. Ženuško moje rozmilá, či je kabát se šňůrama, či je kabát s šňůrama? Krejčí tady dneska jeli, ty ten kabát zapomněli, kabát tady nechali.

Ženuško moje rozmilá, kdo pak je to za kamnama, kdo je to za kamnama? Je to žebráček ubohý, ten nemůže stát na nohy, nemůže už na nohy. Dyby ty si byl bodnej pán, dva dukáty bysi mu dal, dva dukáty bys mu dal. Dva dukáty ihned vyndal, husarovi je daroval, husarovi daroval. Husárek chodí po rynku, zpívá si hezkou písničku : Jen jednou sem já miloval, hned dva dukáty sem dostal, dva dukáty sem dostal. Paní z vokna vykoukala, na husara zavolala: Mlč, husárku, a nezpívej, to, co si dostal, užívej.

@

Černoušek. Srv. E3 558 ; S. 11. p. I, 57.

Josef Kohout, učitel.