6. Sbírka V. Smutného: Velký šátek, růžovým hedvábím vyšitý. Fotogr. A. Špoutil.

kazajka téhož střihu jako nedělní, ale z režného plátna. — Pro velkou zimu měli mládenci kožíšky krátké, ovčí, srstí dovnitř obrácené, beránkem černým lemované, vyšilé pestrým hedvábím dokola, a na zádech býval vyšit veliký květ tulipánu nebo karafiát.

Muži ženatí ke stejnému obleku spodnímu nosili soukenné kabáty s dlouhými šosy, rovněž barevné a jako krátké kazajky chlapců osázené v předu dvěma řadami velikých knoflíku kovových vedle husle řady dírek. Kabáty zapínaly se toliko na dva knoflíky, na jeden nahoře pod krkem a na druhý dole u šosu skrytě přišitý. K tomu ženáči brávali vysoké klobouky kastorové, zdobené právě jako nízké klobouky chlapců stuhami barevnými, nebo pásem vyšívaným; v zimě nosívali >vydrovky« vysoké, těžké, nahoře po jedné straně vykrojené, ve výkroji byla kytice z umělých růží červených, zelených listů, větévek a různých výhonků z krouceného dracounu.

Kožichy mužů také byly srstí dovnitř obráceny a po okolku vyšity,