Úpadek vyšívání zlatých čepců ohlašoval se, když na místo těch čepců šitých uměle a pečlivě od švadlen domácích nastupovaly zlaté čepce trhové, které byly vyráběny v městě nebo v klášteřích. Na těch není již ornamentu rostlinného. Místo něho zbyla pouze hvězdice, jejíž střed vysoko jest vyvršen cetkami, nad podkladě lepenkovém přišitými. Čepce tyto místo škrobení byly podkládány lepenkou, čímž se dělo, že nebyly kulaté, ale hranaté a těžké.

Panenské »vínky« bílé byly šity podobně jako čepce uzlíčkové a — podle líčení venkovanek — právě tak vínky zlaté vzorem i prací podo-

12. Sbírka V. Smutného: Holubinky trojdílné dýnkové ze Sadské. Fot. A. Špoutil

bály se zlatým čepcům. Obojí vínky šity byly z plátna a celé pokryty vyšíváním ; na okraj k obličeji byla přišita krajka, která jako u čepců žen jemně byla zřasena a nití stažena, aby dokonale přiléhala k čelu. Kančky, u konců vínku přišité, byly lemovány úzkou krajkou a zavazovány v týle pod vlasy.

Místo krajek paličkovaných byly k čepcům přišívány také krajky »šité«. Pěkné krajky takové šila Soukalová ve Strakách, a to na rámě, na nějž natáhla »kanček« — t. j. pruhů plátna s okraji — několik (tři nebo čtyři) vedle sebe; obšila obrysy květů, chrp, tulipánů, jablíček a