13. Křestní vinek z Hradištka z r. 1798 (164 X 13 cm.) Kreslil V. Smutný.

srdéček, vnitřek květů vyplnila katry jemných vzorů, půdu dokola vzorem větším. Ty katry vytvořovala buď stahováním nití nebo vytahováním a obšíváním nití zbylých. Krajek bylo k jednomu čepci potřebí 5 čtvrtí lokte za 1 zl. stříbra.

Poslední úpadkové čepce jsou zase z tylu i s holubinkou tylovou; jsou zdobeny protahováním, při čemž vnitřek květů jest vyplněn rozličným vzorkováním, napodobujícím práci prolamovanou.

Čepičky, dětské karkule křticí, byly také vyšívány zlatem nebo stříbrem, později dracounem. Byly třídílné se středním dílem od týla přes temeno k čelu a dvěma díly do oblouku k uším. Šity byly z hedvábí (často ze zbytku svatební sukně matčiny) různobarevného a nad čelem i na obou dílech postranních měly po květu, nezřídka také s granátem (po případě barevným staniolem nebo sklem) uprostřed. Nad samým temenem byla upevněna růžice z různobarevných stužek s četnými konci do výše vlajícími, kolem obličeje skládanka ze stužek, mezi nimiž nechyběla pentlička červená (zejména nebyla-li karkule sama té barvy), aby nikdo dítěte >neuhranul«. Na všední den byly ušity čepičky podobného tvaru, ale z látek pracích s podšívkou i pro léto, a k obličeji kraječkou olemovány.

Číšky ke křtu byly bílé >cícové<, s velikými, mnohobarevnými květy, nebo z kartounových, pracích látek červených. Povijanem na tens den i pro případy sváteční býval matčin fábor od fěrtochu nebo z vlasů,. pro všední potřebu široký kaloun. Ojedinělým jest pěkný povijan — (vyobrazení č. 13.) 164 cm dlouhý, 13 cm široký z domácího plátna, vyšívaný červenou přízí. Malá kvítka po dvou stejná v řádkách nad sebou s menším jednotlivým květem uprostřed jsou mu ozdobou. Na konci vyšit jest letopočet 1798. Pochází z vesnice Hradištka.*)

Kterak jednotlivé kusy obleku, kabáty, fěrtochy, sukně i čepce měnily tvářnost svou vlivem měst, kterak kus po kuse mizel původní krojy