Provolání na venkov k uspořádání národního oděvu slovanského r. 1848.*)

Již před několika lety ozývaly se o zřízení nějakého kroje slovanského aspoň hlasy, ve skutek ale nic nepřicházelo, ježto v těsných formách absolutismu člověk se jen těsně hýbati mohl. V dobách pobřeznových začala věc ta živěji ve skutek přicházeti, avšak zase způsobem velmi rozmanitým, neuměleckým a nepraktickým. Slovanská Lípa sestavila ze svých oudů výbor, který uspořádání národního kroje slovanského na péči má.

Při vší rozmanitosti a umělecké vkusnosti historické a národní věrnosti má se jednoduchosti, nějaké jednoty, při tom ovšem také pohodlnosti a slušnosti, jakožto druhé a třetí vlastnosti dosáhnouti.

Oudové výboru, jako pp. Rittersberg, Slav. Tomíček, Ferd. Kopp, Kokořínský, Zap, Herberger, Štefan, Hanka, Erben atd. budou dopisovati do jiných slovanských zemí, do Jihoslovan (Srbska, Horvatska, Dalmatska), do Polska a Ruska, aby se ethnograficko-literární příspěvky a výkresy národních a historických krojů Slovanské Lípě odesílaly.

Avšak mnoho a rozmanitých výkresů takových, mnohé jsou illumi-novány, nalézá se v Praze již nyní, a sice v Museum: Jihoslovanské kroje vydané v Zagrebu, dosud 14 svazečků illuminovaných, Les Peuples de la Russie, moravských krojů asi 30 obrazů, vydané r. 1836, malo-ruské kroje, vydané od historické společnosti Moskevské, srbsko-lužické kroje, vydané od Smoleřa, potom v královské bibliotéce, u hrab. Ervina Nostice, u barona Neuberka, na Strahově, v bibliotéce knížete Lobkovice, u křižovníků, u magistrátu v archivu a v bibliotéce konsistorské, pak illuminované výkresy v rozličných almanaších a jiných knížkách.

Ve schůzce výboru pro národní kroje slovanské dne 25. srpna převzali pp malířové Jos. Mánes, Výšek, Kroupa, Štorch, Heilich, Zelený, Čermák, Javůrek ochotně práci tu na sebe, že, pokud přiměřeno a po-třebno bude, výkresy oněch obrazů vyhotoví a Slovanské Lípě předloží.

Krom toho však navrhnul p. Hanka, aby se sebraly portreta z velikých a rozličných kancionálů, a v tu práci uvolilo se též několik umělců, ovšem jenom co se Prahy týká, ježto kancionální takováto portreta i v jiných měotech po Cechách, na Moravě, v Slezsku a ve Vídni se nacházejí, zvláště v Litoměřicích, v Teplici, v Brně, v Duch,cově (Dux), v Třebíči, v Opavě (Troppau), v Žlutících, v Evančicích (Eibensehitz), v Těšíně, v Chrudimi, v Holomouci, v Mladé Boleslavi, v Králicích, v Jihlavě, v Hradci Králové, v Rakovníce, v Přerově (Prerau), v Kutné Hoře atd.

U prohlídání kancionálů musí se také na biblické předměty a obrazy svatých ohled brát, a šatstvo představených osob pilně prohledávat, neb