lýkem v copánky, pentličkami ozdobené, ohony rovněž pentlemi a ohlávky pestrými stuhami okrášlené. Koně opatřeni jsou zvonky a rolničkami.

Sestavení průvodu: 1. Hudba. 2. Vyvolávací (2). 3. Trubač. 4. Vy-běrači (2). 5. Praporečník. 6. Král s pobočníky. 7. Jezdci (4) neb i více. Provedení:

Průvod vyjede ze statku, kde se seřadil, za zvuku polnice neb hudby a ubírá se hlavními ulicemi nejprve k stavení rychtáře, pak k faře, ke škole, pak od stavení ke stavení, kde bydlí konšelé a sousedé. (Kde průvod se zastaví, musí býti předem přesné ustanoveno.) Když se průvod u stavení rychtáře zastavil, předjede »Vyvolávač« k stavení samému a volá hlasitě »Hýlom, Hýlom.« >Poslouchajte, horní, dolní, domácí i přespolní, co Vám budu povídať o svatodušní pondělí. Hýlom, Hýlom.U Nyní předjede I. »Vyběrač« a volá prosebným hlasem: >Na krála, pane rychtáři, na krála! Okradli nám ho na horách, na dolách, ukradli mu tři sta koní z prázdného stání, ukradli mu tři sta volů z prázdného dvoru. Dobře, že tam neměl víc, byli by mu vzali ešče víc!« (Vyběrač vybírá pak dárky peněžní a jiné.) Předjede II. vyběrač a volá: >Neod-bývejte nás, pajmaminko, sic Vám začnem střechu dráti a jí pod naše koníky stláti a na jejích stříbrných podkovách roznášeti. Dejte nám aspoň svinské plece, lebo klobásu, co se ní třikrát opášu. Honem, honem, ať já tu nestojím s mým koněm Vevedu Vám ho do žiteěka, spase Vám ho do zrnečka. Brzy pospěšte, brzy, moje kamarády to už mrzí, chcú mi odjeti a mě tu s mojím koněm nechati.«

Když byl »výběrčí« obdarován, poděkuje I. »vyvolávač« »Hýlom, Hýlom" a nyní vyvolává případný verš, který se hodí na obyvatele stavení. Pak ubírá se průvod za zvuků polnice a hudby k dalším hodnostářům a opakuje se provedení v předu uvedené znovu. Jen vyvolávač musí míti na paměti příležitostné verše, které tuto u velkém výběru jsou uvedeny, (před každým veršem volá se >Hýlom, HýlomU: »1. Před tímto domem je hruška kamenka, že je tu švarná panenka. 2. Před týmto domem sú kláty, že sú tu cérky jak karafiáty. 3. Před týmto domem koníček hlavěnkú kývá, že se krásná panenka dívá. 4. Před týmto domem je lůza, bývá tam panenka jak růža. 5. Před týmto domem je kameň, sedává děvče na něm. 6. Kolem zahrádky pargánek (plůtek), chodí k Vám švigratý (šilhavý) galánek. 7. Před týmto domem kvete rozmarýn, že tady bývá pět Marin (Mařen). 8. Před tú faru teče vodička, náš pan farář sú jak růžička. 9. Před týmto domem zelená se trávník, že ten pan hospodský nám može dát mázník. 10. Před týmto domem chodníček rovný, že ten židáček trunk nemá dobrý. 11. Před týmto domem koníček saně točí, že tato panenka má pěkné černé oči.« Jak umí »Vy-volávač« improvisovati, svědčí veršík, kterým tepal hospodáře, maje dáti »králům« nějaký dárek peněžitý, schoval se kamsi, jako by ho doma nebylo. »Vyvolávací k nevinnému >hýlom, hýlom« za jásotu přítomných rýmoval: 12. Před týmto domem koníčka kovář koval, že se tu před náma někdo schoval. 13. Před týmto domem roste jeřábek, tam jsou holky jak obrázek. 14. Před lýmto domem hluboký járek, děkujem ho-