milejší Panně Marii synáčka vartovali. Svatý Daniel se zasmál. I řekla Panna Maria: »Go ty jsi se zasmál, Danieli?* Odpověděl jí: »Milá Panno, viděl jsem tři zloděje, kteří, an ti toho nemohu déleji tajiti, chtějí tvého synáčka ukrásti.« I řekla Panna Maria: >Poroučím jej svatému Pavlu.< I řekl sv. Pavel: »Já ty zloděje chci chytiti a chci je svázati vazbou sv. Petra, chci je svázati řetězy a tím přesmutným dnem, kterým Pána Ježíše jímali a tím provazem, kterým Pána Ježíše vázali a vazbou železnou, aby škůdce můj nemohl z místa se hnouti a aby, kdo mně ca ukradne, zůstal státi. Zaklínám ho tím nejsvětějším dnem, na který se Pán Ježíš ráčil naroditi a těmi hřeby, kterými Pána Ježíše na kříž přibili. A zaklínám škůdce svého tím hrozným soudným dnem, o kterém bude Pán Bůh soudit živé i mrtvé. A zaklínám ho tím svatým křížem, na kterém Pán Ježíš ráčil umříti, aby škůdce můj zůstal státi. A zaklínám ho tím svatým hrobem, ve kterém Pán Ježíš ráčil odpočívati, aby škůdce můj zůstal státi, až já ho mýma očima spatřím, až mně spočítá měsíc, všechny hvězdy na obloze nebeské, na zemi kamení malé i velké, listí na stromech i písek na břehu mořském. Jak to není možno spočítat, tak mne nebude moci ukrásti. Ať škůdce můj zůstane stát a hledí jako kozel se skřiveným bokem, stočenýma rukama, skřivenou hlavou, závratným mozkem a tvář jeho bud! černá jako uhel; všechny tmy s nebe na něho vkládám, nechať zůstane stát, až já přijdu a svýma očima ho spatřím a jazykem propustím. K tomu mně dopomáhej nejsvětější a nerozdílná Trojice: Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch svatý. Amen.«

Ráno, na úsvitě, ještě před východem slunce podívá se hospodář na svůj pozemek, zdaliž není zloděj přimrazen. Kdyby se hospodář opozdil a přišel na pole po východu slunce, našel by zloděje již mrtvého a nemohl by použiti s úspěchem následujícího odpuštění: »Propuštěný, jdi z toho místa, nekraď více pod ztracení duše své a ve jménu Pána Ježíše Krista já tě propouštím, abys mně více neškodil. Amen. Kocet meus pot mortem necio lunus, kocet meus pot mortem necio cujus. <*)

V Rohozné u Poličky zjišťují zloděje následujícím způsobem: do lubu sítka zapíchnou oběma špičkama rozevřené nůžky. Okradená osoba opře si o konec prostředního prstu jeden a jiná osoba o týž prst druhý spodek oka nůžek. Tak sítko volně visí. Okradený se třikrát ptá: »Svatý Petře a Pavle, pověz mi, jestli N. N. (jmenuje se podezřelá osoba) ukradl mi peníze (jmenuje se ukradená věc)?« Když se vyřkne jméno skutečného zloděje, sítko se znenáhla s nůžkami otáčí; jinak klidně stojí. Byl jsem přítomen podobnému čarování a viděl sítko při pojmenování jisté osoby se otáčeti, ale jestli pojmenovaný opravdu kradl, nevím.