a od Boženy » Chýše pod horami«, národopisný obrázek, který se prý chválí, jak p. Rieger řekl. Ale tolik chyb tisku je v ní, co Boženu mrzí, ku př. místo bystu (bystu), Holá baba — holá Baba, o votochu — na votochu, portičku — partičku, zámky a kraje — zámky a kroje, bílé její tělo — bílé její čelo. — Národní pohádka od K. E. Miletinského (vulgo Erbena). Vydání je sličné, menší je než Lada a Perle. Barák je redaktor dle jména a že dal na to 400 fl., co zase Dominikus na se vzal

— vlastně je to ale Hálek, Neruda etc. — Fric. — Ta slečinka, co jste ke mně poslal, mne vždy v sukni natrefila, ačkoliv včera odpoledne tu byla. — Nikam jsem nešla a já jsem ráda chomót. Jarouškovi je lip, už byl jednou na procházce, ale je velmi slabý. Dorinka mele pilně fran-činu. Karel je v Sansouci v královské zahradě za pomocníka. Můj muž je od velkonočních svátků již zase doma, protože přestali ve fabrice pracovat a málo peněz mají. Hledá si něco jiného. Já se mrzím, starám, pracuji, bídy mám dost — a radost žádnou ani naději, že by kdy lepší bylo. — To je moje živobytí. — Půjdu někam ven letos, musím s Jarouškem, nevím však ještě kam. Polda mi dávno už nepsal; ale Moravské Noviny jsou dobré. — Gaci mu ty dni psát. — Starý Opic umřel, to bude nyní flora okolo Prahy mnohem bujnější! — Tedy pište brzy zase a buďte zdráv. — Pospíchám. Máj stojí pěkný 1 fl. 30 kr., v obyčejné vazbě 1 fl. Vorlíček tu byl o svátcích — frak, glace — a pravou professorskou tvář! — Děti Vás srdečně líbají i můj muž Vás pozdravuje, taktéž Šlenkrtská. Pan Mencl je jako bečka a dělá výlety. ¦— Teď jel do Teplic se podívat (a chtěl si koupit svazek vuřštů, protože prý by tam třebas nic nedostal, když se mnoho lidu sejde), — pro Vás jen to píšu

— on je mimo to hodný chlop — ale — ale —

II. Dopis nejmladšímu synovi Jaroslavovi, který se učil dřevo-fezbářství a tehdy dle všeho cestoval po Cechách za účelem studií a práce. List je bez data a nepochybně z konce let padesátých. Originál je majetkem musea v Tábore a byl již jednou otištěn ve zprávě téhož musea na rok 1905, Milý Jaroušku! Ty si asi pomyslíš, proč jsem Ti nepsala dříve? Neměla jsem groše a nikde nemohla jsem si vypůjčit. Krejčí, Staněk, baron, všecko pryč a kde jsem co měla, jsem, jak víš, vybrala. — Od pátku neměla jsem ani vindry v domě, ani na oběd, ani na večeři, byla jsem živa jen od kávy; marky vyšly mně už v úterý předešlý týden. Včera nevěděla jsem si už rady, bylo mi od žaludku už špatně, tedy jsem si přece na jednom vypůjčila 3 fl.; a tu večer přijede Dora a Manky, aniž jsem je čekala a výloha bude zase větší a 25ho ještě za kolik dní nebude. Poslala bych Ti byla ráda víc, ale nemohu než 1 fl. Jestli se tam zdržíš přes 25., tedy Ti potom pošlu ještě — ale do té doby nemohu, to bych ti darmo slibovala. — Piš mi hned, jestli jsi to obdržel, protože to neudávám. — Tvoje psaní z Kolína dostala jsem dříve než z Nymburku, poslice přinesla ho teprv ty dni a boty. Měl si's také poslat tu roztrhanou košili. Jak pak tam mezi těmi pány obstojíš s Tvým oděvem? — A kam hodláš tam odtud? — Jak se