Předchozí 0446 Následující
str. 438
Jindřich Skopec:

Písničky a modlitby vojenské z r. 1618—20 kněze Matěje Herborta NovoboleslaVského.

Z kapitolní knihovny svatovítské.

Po této písničce*) mohou se spívati jiné večerní známé a potom má býti tato svatá modlitba: Ó náš nebeský, přemilosrdný a laskavý Pane Bože, ty sám jsi všemohoucí věčná moc. Ty jsi ta předivná, ne-stižená moudrost, ty sám jsi pramen a studnice všech dobrých věcí a darův nejrozkošnějších, k zdejšímu i k věčnému životu nám velmi potřebných. Ty jsi sám ten, kterýž vládneš na nebi i na zemi, pravý Bůh a nepřemožený Král. Ty sám máš všeckno v svých přemocných svatých rukou a vládneš smrtí i životem. Ty když ráčíš koho, v nebezpečenství smrti hrozné uvozuješ a zase když ráčíš, předivně z nebezpečenství i z smrti vysvobozuješ. Ty jsi pro naše hanebné hříchy mnohé nepřátely, tajné praktykáře i zjevné tyto zhoubce země naší dopustiti ráčil na nás hodně a spravedlivě; kteřížto, což na nich jest, rádi by nás z této země i s tvou svatou pravdou vyhladili, naše manželky i s dítkami zmordujíce, sami se v zemi osadili. Ale my pokorně a poníženě tvé Božské milosti prosíme, o smilujž se nad námi, neračiž nás od sebe zaháněti, nerač se nad námi, svým stádečkem malým, zapomínati. Nebotť se k tobě jako k nejmilosrdnějšímu ottci utíkáme a pokorně prosíme: ó uděliž nám síly a moci z výsosti, ať můžeme nad těmi zlosyny svítěziti, ó naplniž srdce naše staročeskou udattnou zmužilostí, atf se nebojíme těch bezbožných houfův jejich; ó dejž nám moudrost svou z hůry, uděl umění, rozšafnosti, oppattrnosti a raddy nám i našim všem vůdcům a hejttmanům nad námi od tebe postaveným, atť by lid tvůj rozšafně a uměle moudře řídili a rozšikovali, pobožně a zmužile jeho ponoukali, probuzovali, oppattrně, správně a udattně boj začínali, konali i šťastně dokonali. Ó přidejž nám věrnosti i všem představeným našim, vyžším i nižším i všemu tomuto tvému lidu, abychom pamatujíc na tvé svaté Jméno, v němž jsme pokřtěni, rozpomínajíc se na tvé evangelium i na tvou svatou křesťanskou církev, rozpomínajíc se na své milé přátely, za něž bojujeme, pamatujíc i na svou milou vlast, volili raději hrdla svá tu složiti, než-li v čem se nevěrně chovati. Ó budiž nám přítomen svým milosrdenstvím a dobrotou a ochranou svou. Posilňuj nás i hovádek našich, pomáhej nám tento tvůj boj šťastně začíti i konati i dokonati, abychom tyto nepřátely své přemohouce s potěšením domů se navrátiti a svým milým přátelům, manželkám, dítkám potěšenou novinu o tvém předivném a přeslavném vítězství přinésti mohli. Ó učiniž to pro čest a slávu jména svého svatého, Pane Bože náš. Nebo ty jsi toliko Pán Bůh náš, Ottec náš, Vůdce a Král náš,


*) Srv. Český Lid XIV. str. 459.

Předchozí   Následující