zlomí v polovici časem i na kusy malý, který šest tollarův stály, na zlatej si nepřivedou, tak do nouze lehce vejdou, jsouce nyní pánem nouze, která všudy sama může. Víc z nádobí cínového velcí páni, z stříbrného, měšťané ze džbánkův pijí, sedláci z korbelův lijí, nestojí víc o skle-:§nice, hledí se odlivek, hrnce, a tak nemohou 9 možní stát, nech jich při nouzi jejich spát, neb jich daní důvodové jsou víry hodní vůdcové.

Z v o n a ř i. Nás nemůže potřebovat každý, v dílo uvozovat, komu by se jak líbilo, leč by všechněeh dosti bylo materií, kupru, cínu, mosaze na zvonovinu, do které i stříbro vchází, zřídka však v mále přichází k tomu len, vosk, loj kozlový, z vajec bílky, cihly nový, hlínu a jiné přísady, aby bylo vše bez vady, což velké peníze stojí, tak že chudý neobstojí, aby mohl co dělat dát, jak by myslil, neb my prodat, kdyby jsme co vydělali, abychom to zas prodali, v tom sebe jistit nemůžem, co slijem, to prodat mužem. Nežli se formy zhotoví, jako bramor vyhotoví až se lesknou, co potřebí uhlí, ohně, práce,

Zvonička v Čepinci.

Zvonička v Pohoří.

Zvonička v Neurazech.