Jemnostpána oberschulkomissara palírovati nechtějí, které jim zanechal, jakž toho svědectví dát může vzátený pan důchodní, poněvadž přítomný byl. Což nyní doufám, že mně za zlé pokládáno nebude, a jakž spředu nadepsané pokoře své za odpuštění žádám. S tím se do milosti nakloněné Jemnostpána a pana vrchního, spolu řiditele, vrchhlavy panství Litomyského poníženě poroučím a na vinšovaný oučinek v poudělující milostivé resoluci radostní} očekávajíc a na nehodných modlitbách vstávaje líhaje pamnětníkem se zavazujíc nejoddanější ze služebníkův Franc Zítek, učitel školní. — V Mladočově dne 10. února 792. Rest vysazený v oných obcí následouně: v Chotěnově sobotalesu od velkonoce 9 zl. 36 kr. a numerních krošů Nového roku 18 kr. za prošlý rok 791 ; v Horno-Ouehvězdě sobotalesu od vakac 5 zl. 2472 kr., v Poříčí a Zrnětíně 12 zl. 32 1/2 kr.; vynáší v sumě 27 zl. 51 kr. Před Jemnostpána a pana vrchního, spolu řiditeli panství Litomyského žádost pokorná a ponížená od zvnitř psaného.

30. 1792. d. 25 února v Cerekvici. Učitel M. Cásek oznamuje vrchnímu, od koho teprv dlužný desátek obdržel, a žádá za přispění. Urozený pane vrchní! Jak mně před 14ti dnima od Jejich Urozenosti nařízeno bylo, abych z strany onoho desátkového lOtiletního restu známost k Jejich Urozenosti donesl, nyní přicházím a poníženě k vědomosti sloužím, že sem až dosavad od žádného nic nedostal jen od 4 sedláků z Bučiny totiž: od Václava Burse, Jakuba Valenty, Mikuláše Huryty a Václava Valenty a z Javorník od Jana Kalase, kteřížto svůj rest náležitě odvedli. Nejponíženěji žádám Vaší Urozenosti, aby v té věci dle možnosti dále pokračovat sobě neobtížili. Zůstávám za mého urozeného pana dobrodince na modlitbách pilný Matěj Čásek, školní učitel v Cerekvici. — Praes. d. 25 Febr. 792.

Vrchní ještě téhož dne nařídil s vyhrůžkou exekuce při úředním jednání přítomným obyvatelům z Bučiny a Javorník, aby učiteli Cerekvickérnu desátek za běžící a jeden minulý rok bez prodlení zapravili.

Zajímavou ukázkou jazyka a slohu českého z počátku XIX. stol. jest milostný dopis, který jsem nalezl v rodinných papírech. Nemohl jsem, bohužel, nic více zjistiti, než že jeho pisatelem byl pekařský pomocník z Hořic. Pozoruhodná jest již vnější umělecká úprava listu. Jsou to čtyři stránky formátu 4°; jehlou jest propíchána ornamentová výzdoba, tvořící široký rámec (viz snímek na str. 81.)- Psaní vtěsnáno jest v kruhovitém středním prostoru. Jak vkusná a pracná jest tato