Vysejpací rakve z doby Josefa II.

V Českém Lidu IV. uveřejnil již Ant. Šolta zprávu o vysejpacích umrlčích truhlách. Zachovaly se posud v některých obcích v okolí Chrudimě, zejména v Kočím a v Kostelci v kostnicích. Mají zvláštní úpravu. Jsou to rakve, jichž bylo užíváno k odnesení mrtvoly ke hrobu, též k uložení do hrobu, ale nikoli ku pohřbení, k zakopání do země. Dno rakví se otevíralo na způsob dveří u skříně, zavíralo se na háčky před pohřbem. Po spuštění rakve do hrobu háčky byly vypjaty, rakev za kruhy ve víku vyzdvižena, dno se otevřelo, a mrtvola zabalená do plátna vypadla, >vysypala se« na dno hrobu.

Vysejpaoí rakev z Komárova zavřená. V museu Dašickém.

Rakve toho druhu byly pořizovány za Josefa II., kdy bylo zakázáno pohřbívati mrtvoly v nádherných rakvích. Také za doby morové rány, za cholery, kdy truhlář nestačil dělati rakve, pohřbívalo se tímto způsobem, rozumí se zkázonosným, šířícím morovou nákazu.

V museu chrudimském mají podobnou rakev z Kostelce (viz str. 89. vyobr.), pěkně vyzdobenou, malovanou, s výzdobou, jež upomíná na ornamenty na okřídlí lomenic východočeských.

Podobná rakev s pohyblivým dnem, jež z hrobu po uložení mrtvoly byla vytažena, aby mohla býti zase jindy použita, zachovala se v Komárově, odkudž dostala se v čase Národopisné Výstavy Českoslovanské do musea v Dašicích. Pro dílo Pardubicko, Holicko a Přeloučsko, o němž jsme již po zásluze podali pochvalný referát a o jehož dalších, vyšlých sešitech zprávu podáme, fotografoval ji K. Stoklas a popis její v témž díle uveřejnil redaktor slovní části Pardubicka Frant. K. Rosůlek, s jehož laskavým svolením uveřejňujeme pohled na rakev celkový i rakev »ote-vřenou, na str. 87, 88.