aby aspoň nasbíraný materiál nepřišel na zmar. Bohužel, nemoc se horšila tak, že jsem ani korreklury sám obstarávati nemohl. Odtud všeliké ty nedostatky a vady mého díla. Třeba tedy té chvály z plna nezasluhuje, jakou mu laskavě vydáváte Vy, milý příteli, přece zas tak bez ceny není, jak soudí jiní přísnější posuzovatelé . . . Slovník obsahuje také slova, která nejsou výhradně moravská, nýbrž najdou se také v češtině! Jakoby moravská nářečí nebyla částí řeči české! Zcela jinak soudí muž, který sám něco pracuje, jako Vy, milý příteli. I přijměte za svůj shovívavý a laskavý posudek srdečné a laskavé (přetrženo) upřímné díky (už se pletu v písmě!) Mnohokráte Vás pozdravuje Váš upřímný přítel F. Bartoš.

Na pražských nárožích octly se manifesty, upozorňující kolemjdoucí na existenci myšlenky života záhrobního a protestující proti zlehčování této myšlenky. Těmto badatelům dojista se nikdo nebude plésti do řemesla, a jestli to činila 431etá Rozalie Seibertová způsobem proti všem záhrobním regulím směřujícím, pak bylo by dobře, kdyby uvedené manifesty byly vydány na adresu paní Seibertové. Tato vynikající žena bydlila na hoř. Novém městě a dovedla kolem sebe shromážditi mnoho žen, které přísahaly na to, že Seibertová dovede duchy provtělovat, a mnoho obětí jí za to snesly.

Včera se konalo u přestupkového soudu na Ovocném trhu líčení v jisté záležitosti a při té vystupovala jedna z důvěřivých žen. Vypravovala o Seibertové: Ta žena má zvláštní dar, že dovede citovati duchy a umí se »provtěliti«. Když se ponoří Seibertová do lenošky, odlétne její vlastní duše na chvíli z jejího těla a místo ní zaujme duše volaného zemřelého, který jejími ústy mluví. Mimo to provtěloval se do ní anděl strážný, zvaný »Jurko«, který pronášel samá veselá sdělení. Ve třetím stupni vtělil prý se sám Bůh .... Jeho vtělení poznají tím, že se v pravém oku Seibertové zaleskne slza. A vším tím byla důvěřivá žena tak nadšena, že šla a rozmnožila řadu žen, příbytek Seibertové navštěvujících.

O >sezení« vypravovala žena; >Sešlo se nás jednoho dne asi 15, usedly jsme a vzaly se za ruce. Za chvíli ta neb ona sebou vrtěla a v nejbližší chvíli se Seibertová >provtělila«. Každé z přítomných žen vyprávěl duch, s kterým si přála mluviti. Žena, která všechno nyní prozradila, dověděla se od ducha svého nebožtíka prvého muže, že se mu v nebi dobře vede. Pak se ujal slova strážný duch »Jurka* a dotvrdil to několika jadrnými