vařil, však ten náš sládek nic dobrýho nečiní, jen dva sudy vypil piva (se) svejmi pomocníky. Den po dni s Vondrou opilý a s jinšíma V. Mti, Vondra již nic nechce dbáti na nic. V. Mti m. p. byvši v Radeníně, dala sem Zuzaně sud bílého piva, domlouvali se, do Tábora též sem sud bílého piva vzala a ještě zůstávají dva sudy, ty se vystavějí do hospod. V. Mti oznamuji, byly šlyry jalovice březí, jedna z nich zmetala, všecky štyry vzala sem do Radenína do dojníka, jen jich kost a kůže. V. Mti m. p. což ta šafářka zle dobytek chová, sotva hladem chodí. V. Mti já sem prodala od mlynářky pivovarský krávu do Tábora za třinácte zlatech, ještě i ta od sládka by se mohla a od vovčáka prodati, již jsou starý. V. Mti m. p. to nejlepěji prodati v tyto časy. Co voják neveme, sami to domácí snědí a zandají. V. Mti m. p. velmi lidé neposlušní sama na oči vidím, dosti sama jako vočenáš je učím, že do smrti žádnýho jinšího míti nemohou než V. Mti za paní i se na ně zlobím, tuším jim hůřeji lahoditi, toho sem sama povědomá, dal Lánský do vězení Tomše Ghrbonského a Danka kuchaře vymyšleným spůsobem, nechtěli na šance. Milá Tomšova žena přivede se s vojákem švejdským na něho, musel je pustiti, on Lánský se toho vojáka poděsil, již si myslil, že ho tu vemou. V. Mti m. p. co je sedlák, my tam dem, víceji přes dvě noci se zdržeti nesmíme, sami sedláci nás dodržejí. Senickej má toho faktora zahradníka, ten ho dobře vartuje, soudím, že toho nemá škody. V. Mti m. pí. opět se pobereme domů ve středu, budeme u Chustnice stříhati ve štvrtek dá pánbu, Bože pomoziž nám tý práce vykonati, kterou před sebe vememe; v pátek dá pánbu vostříháme v Radeníně, v sobotu dá pánbu do Tábora se s tím poberu. Což v tom Táboře ráčíte míti velikou nepřízeň všeho milosrdenství bože. V. Mli m. p. oznamuji věrnost V. Mi-lostiných správců, jako Senického, Stříteského šafáře . . . dali vola krmného v Zarybnici snad . . . lostin paní morní prodali ho k velkonoci . . . u šenkýřů propil ve Skopytcíeh, Střílěžích to mu sporazili, loje měl do tří kamenů, do Tábora jech prodali, to ráčíte uznávati věrnost od vojáků, ještě ho krmili až do velkonoci, proto ho nechali, že tak byl tlustej a nemohl jíti, nepomyslil Senickej, že je kolikráte minulo za kolik volů, a přece smí to učiniti a ukrásti ho ze dvora V. Mtiného a prodati. V. Mti m. p. já jim mé nesmícím, Ondráčkovi sem dosti mluvila, že je kůže pobral, aby je dobře skoval; on pravil, že má jen jednu, aby mu co řek, ještě byl při něm. V. Mti m. p, po napsání tohoto všeho přišel lokaj, dodal mi psaní od V. Mti, V. Mti m. p. do konce na nic já žádný cedulky na vydání obilí sem neviděla, kromě na vosům strychů ječmene Senickýmu, a to na měsíc pro čeleď. Lánský praví, že jí něco odvedl z vejmelného a že by mu měl dáti ouředník Radenínský na to cedulky, nebo když sem nejprveji se dostala na Radenín, tu sem ihned Zuzaně zapověděla, aby do konce od žádnýho nic nepřijímala ani z vejmelného, až mi to mlynář sám oznámí, a já když tu budu sama, že mouku přijmu, aby Zuzana budoucně věděla, z čeho odpovídati. Tu mouku, sem jí pravila, aby vypekla, však pomalu a kdy náleží a čas toho ukazovati bude, přišla Podhorská že taky odvede, já sem řekla, že dobře, však dokud sem já