Předchozí 0161 Následující
str. 158
* Oóthe a české lidové podání. (F. Hora.) Bylo o tom psáno několikráte. Pro Vaši práci vhodný bude článek: F. X. J. Linka, Kde čerpal Gothe látku ku své balladě >Tanec mrtvých*? (Z pověsti okolí sobotec-kého.) Pokrok, 1884, č. 289. Srv. tamtéž, č. 265. (O téže látce z pověstí lidu českého )    Č. Zíbrt.
* Koleda, koleda Štépáně. (K. Vorovka.) > Koleda, koleda Štěpán e« říká se ve Vodňanech a slyšel jsem tak říkati tuto koledu i od dětí v Kunraticích u Prahy. Myslím, že e ve slově »Štěpáně« vzniklo vlivem slova džbáně (co to neseš ve džbáně?) k docílení přesného rýmu Nejspíše slovo »Štěpáně« má býti vokativ, a to proto, že se skutečně namnoze říká jen »Štěpáně« a že tam, kde se říká »Štěpáně,« říká se i »Koleda, Štěpánku! (vokativ). Co to neseš ve džbánku?« (na př. v Kunraticích). Ostatně možným jest i náhled, že slovo »Štěpáně« jest lokál slova Štěpán podobně jako latině (viz Gebauerovu »Mluvnici českou* II. § 470.), náhled to méně platný, jako náhled v »Č. L.« uvedený.'    V. Rataj.
* Dějiny lékařství se zřetelem k lidovědnému studiu, dryák. (MUDr. K—r.) Vedle starších spisů: Max Neuburger, Geschichte der Medizin, Stuttgart, 1906; Pagel Julius, Geschichte der Medizin und der Krankheiten (spolupracovníci: Gyory, Strunz, Fonahn, Bloch, Dier-gart, Leist, Mamlock, Nickel, Preuss, Lachs). Virchow's Jahresbericht der gesarnten Medizin, B. I. 1905, str. 408—80 (přehled veškeré novější literatury); E. Schwalbe, Vorlesungen uber Geschichte der Medizin, Jena, 1905; Jal. Pagel, Grundriss eines Systems der medizinischen Kulturge-schichte, Berlin, 1905. — Srv. též: B. Reber, Histoire de la médecine, de la pharmaeie et des sciences naturelles, Journal des Colleetionneurs, Geněve, Juni, 1905, č. 11. — O dryáku, všeobecném léku, nejlépe poučí věcně psaná studie R. Rebera, La Thěriaque. Journal des Colleetionneurs, Geněve, 1906, No. 20.    Č. Z í b r t.

* Oheň a kouř proti moru. (MUDr. K—r.) Zprávy podrobné podal jsem v knize svojí Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. věku v stati o živém ohni, rozněcovaném třením dřeva o dřevo. V Českém Lidu

V. ročníku jsou o témž podrobnosti a snad v každém ročníku (viz rejstřík) zmínky a literatura nová udávána. Nejnověji sestavil všecky historické zprávy A. Trillat, Etudě historique sur Putilisation des feux et des fumées comme moyen de defense contre la peste. Annales de 1'Inst. Pasteur, Paris, 1905, Nov., str. 734.    Č. Z í b r t.

* Listy kmotrovské. (V. S. v P.) Český Lid již uveřejnil několik staročeských formulářů, jimiž zvali kmotry na krtiny. Podle obsahu snadno se vyhledá. Z literatury na srovnanou viz: Boesch, Kinderleben in der deutschen Vergangenheit, 19C0, str. 29; John, Sitte im deutschen Westbohmen, 1905, str. 111: Gevatterbrief, Tuadazettl; Drechsler, Sitte in Schlesien, I. 193, 215; Wuttke, Sachsische Volkskunde, str. 362, 537; Tetzner, Die Slaven in Deutschland, str. 325; Meyer, Badisches Volksleben, 1900, str. 25, 35, 117, 385: Gottelbrief; Zeitschrift fůr os.t. Volkskunde,

VI. 34; Fr. Branky, Ein Patenbrief aus dem Jahre 1839, Zeitschrift des Vereiris fflr Volkskunde, red. Joh. Bolte, XVI., Berlin, 1906, str. 427—9.

    Č. Zíbrt.

Předchozí   Následující