str. 159
@NZ@Směs.
* Vtipy na ženskou modu roku 1844 zapsány jsou v známém sbor-níčku »Paleček, milovník žertu a pravdy, na světlo posílán od Fr. Rubeše a V. Filípka, XV.«. Otiskujeme obrázek, provázený tímto výkladem : Kluk: Hej! vzadu někdo sedí. Zametač ulic: Já jsem bankrot.
* Koledy z Dublovíc. 1. V Betlémě v chlévečku je děťátko, leží tam překrásné nemluvňátko. Já tam půjdu na koledu, ponesu Ježíšku kousek medu. Jozífek, stařečekušlech-tily, kolíbá Ježíška bez přestání, jak kolíbá, tak mu zpívá; Ježíš a Maria odpočívá. (Zpíval 91etý Hes František z Chramost.) — 2. To maličké děťátko, to krásné pacholátko; ó líbejte dětičky, váš jest to pán maličký; od Otce s nebe vyšel, k vůli vám sem přišel, a chce všecky dětičky míti za
své bratříčky. Když kyne tam nahoře, poslouchá ho zem i moře, kde chce býti každý den matky lidské poslušen. On lučiny odívá a ptactvo vždy krmívá, zde ale on, předrahý, hlad trpí a je nahý. Pro koho to vše snáší Ježíšek, host nejdražší? Aj, pro vás, dítky drahé, trpí pachole malé; řekněte duše čisté: Přemilý Jezu Kriste, líbáme tvé nožičky, líbáme tvé ručičky, ty náš, my jsme tvoji, zjev nám jednou tvář svoji, povolej nás do nebe, ať oslavuj em tebe. (Zpívala 91etá Bílková Anna z Chramost.) Frant. Hrachovec.
* Může-li si vsíti kmotr kmotru. Lidová rozprávka, zapsaná r. 1825. Jistý pan farář nechtěl dovoliti kmotrovi, by si kmotru vzal za ženu, protože prý kmotrovství převáží přátelství, t. j. vyšší jest příbuzenství čili pokrevenství. Kostelník dal kmotře radu, by co má tolarů a dukátů, na oltář obětovala a tam za vyslyšení prosby své Pána Boha prosila. Uposlechla a sebrala vše, co kde měla. Před oltář přijde, obětuje všechny. peníze, při čemž rozpředla se rozmluva mezi ní a kostelníkem, jenž byl za oltářem schován: Ach Bože! — Cože? — Může-li pak si vzít kmotr kmotru? — Může! — Ach, dej mně to, nebeský Bože! — Chytrák kostelník sebral peníze a koupil si 5 korců pole. Kmotra si vzala kmotra a šťastně žila. Č. Zíbrt.
Móda ženská r. 1844 Kreslil Zd. Laštovka.
|
|
