Lidová píseň v Rakousku.

G. k. ministerstvo kultu a vyučování chystá sbírku, jež má v jednotlivých svazcích, podle národů a zemí rozdělených, obsahovati veškeru lidovou hudbu, zejména pak lidovou píseň národů a kmenů v Rakousku žijících. Hlavní úlohou jest vypátrati a sebrati ty písně, tance a jiné projevy hudební, které v širokých středních neb nižších vrstvách lidu vznikly neb aspoň tam se rozšířily, které však až podnes nebyly zaznamenány. Za druhé sebrati nutno i ony lidové plody hudební a básnické, které sice byly jakýmkoliv způsobem již zapsány a snad i tištěny, nebyly však dosud kriticky spracovány. Vydání, pořízená touto sběratelskou prací, mají míti přísně vědecký ráz. Proto nutno užiti v nich kriticky i celé příslušné literatury a spracovati ji. Nejnaléhavější prací však jest a bude zaznamenati z úst lidu to, co dosud nebylo objeveno neb aspoň ne uveřejněno. V posledních desítiletích sice mnoho úspěšné práce bylo v oboru tom právě u nás vykonáno, ale věru neméně jí ještě zbývá. Kvapem zajisté upadá v zapomenutí vzácný poklad lidu. Čím dřív, tím lip!

Má-li býti v mezích možnosti dosaženo hlavního úkolu takového díla, vědecky založeného, t. j. úplnosti, nutno podepsanému předsedovi výboru, jenž pověřen byl úkolem organisačním a redakčním, pokud běží o českou lidovou píseň a hudbu v Čechách, obrátiti se s touto žádostí o spolupracovnictví k široké veřejnosti, zvláště k učitelstvu, duchovenstvu, úřednictvu, lékařstvu, studentstvu a vůbec ke všem, kdokoli mají s lidem přímý styk.

Hlavní zásady této sběratelské práce jsou asi tyto: především má se sbírati to, co z lidu samého vyšlo, tedy vlastní lidová píseň a vlastní lidová hudba, dále všechny plody umělé (píseň i hudba), jež lid přijal, po svém způsobu nazpamét (nikoli z not) zpíval, měnil a dále šířil (tak zv. znárodnělá píseň), se všemi varianty v textu i v nápěvech. Zkrátka má se sebrati všechno, co ještě nyní v lidu a od lidu se zpívá a o čem lze prokázati, že se před časy tak zpívalo.

Chystaná sbírka bude tedy obsahovati nejen světské písně lyrické a epické, nýbrž i takové duchovní, které nejsou v kostelních zpěvnících nyní užívaných vytištěny (zejména poutnické a obřadné); dále pak i lidové skladby dramatické, koledy, říkadla, rhythmická říkání a popěvky při pracích, zvycích, obřadech a hrách všeho druhu. Dále zahrnuty budou vše-