jelův, svatých božích a vyvolených jeho a království nebeského spatřiti a brány slávy boží dojíti nemohl, se odpírám, též se odříkám slova svatého, jest-li že bych nad (snad?) vrchností mou milostivou zradil, nechtíc poslouchati, činíce proti této přísaze, mé tělo i duši i všecko, co bych měl, a kdy míti mohl, šerednému ďáblu v ruce a moc odevzdávám a odevzdávati připovídám: z kterýchžto muk pekelných mně žádný svatý Boží i sám Bůh všemohoucí vymocti nebude a té moci míti nemá, nýbrž se ještě jednou (jest-li že přípověd mou nezdržím) ne toliko luciperovi, ale všem tovaryšům jeho pekelným, duši i tělo mé v moc poddávám a žádné pomoci, abych z takových muk pekelných vyjíti mohl, nežádám, buďto od svatých v nebi aneb od živých na zemi ano i také (což sice nemožno jest) byl by Pán Bůh všemohoucí zase poznovu a pro vykoupení mé sa-moten z nebes zstoupil a umříti měl, a já že bych sobě pro tak velikou nedověru mou tudy spomoženo jmíti mohl, toho se všeho odpovídám, a pravím, jest-li že mých vejš psaných slov a přípovědi mé milostivé vrchnosti nezachovám, a pryč bych zase utekl, tehdy odříkám se všech čtyř elementův, totiž země, vody, ohně, a povětří požívati, též i slunce, měsíce, hvězd viděti, nýbrž až do mé smrti, abych očí mých na odpuštění hříchův mých, žádné moci užívati neměl, ale docela, jest-li svých slov nezachovám, duši mou i tělo všem duchům pekelným v moc dávám a poroučím; však abych toho ujíti a své přípovědi za dosti učiniti mohl, za pomocníky sobě beru, předně Boha všemohoucího atd.

Dvojče v přírodě má zvláštní význam. Také o klasu dvojitém, který vyrostl na jednom stéble, bájí lid, že přináší štěstí. Kdo nalezne takový klas, najde prý poklad. Místy věří, že bude hodně platiti obilí, v němž se objevilo stéblo s dvojitým klasem. (Neděliště.) Kdyby se protáhl dvojitý klas prsty u ruky novorozenému dítěti, přinese mu štěstí a bohatství pro celý život. (Skřivany.) Pověrčiví lidé radí tomu, kdo najde dvojitý klas při sečení nebo vázání obilí, aby ho zašil soudruhovi do šatu (ale aby o tom nevěděl), bude ho provázeti zdar ve všem, co podnikne. Nějaká Jandová v N. Bydžově našla při sbírání dvojitý klas pšeničný. Když přišla ze sběru, zašila klas mužovi do kabátu. Od té doby počalo štěstí přáti chudým těm lidem, výdělky byly dobré a znenadání zdědili několik set po vzdálené příbuzné, která se k nim před tím nikdy nehlásila. V několika letech zmohli se tak, že si koupili domek a kousek pole. Věřili, že jim vše přičaroval dvojitý klas.