str. 214
se poměry národohospodářskými; lato právě zanikla namnoze, když tam přestali pěstovati len a konopí, nebo byla přenesena na jiné rostliny užitkové, jako na př. na Smíchovsku a Zbraslavská, kdež. v úterý maso-pustní nikde se nepracuje, nýbrž v hostinci při hudbě tančí, aby byl dlouhý ječmen   a hojně zemčat.    Tančí   se   prostě,  nečiní   se již zmínky
0  skoku v tanci.*)
Pověra tato bývala a dosud jest též na Moravě. Na Rožnovsku říkají: »Jak vysoko děvče v končiny (t. j. v poslední dni masopustní) skáče, tak vysoko len uroste.<**) »Jak vysoko chasa v končiny skáče, tak vysoko urostou konopí a len.«***)
Na Přerovsku a Prostějovsku chodí chasa v úterý masopustní ráno s hudbou po dědině, vybírá vejce, slaninu, koblihy a j. i příspěvky peněžité na večerní společnou hostinu. Hudba je provází, v každém domě zahraje kousek a chasníci zatančí s hospodyněmi a dcerami domácími >na len a na konopě.«
Na Valaších a na Brodsku, kde se chodívá s medvědem, když tento přijde do stavení, zatančí s domácí dcerou dvakráte do kola »na konopě a na len.< Kde by nezatančili s medvědem, těm by se konopě ani len neurodily.f) Mladíci na Vsacku při chození s medvědem tancovali: »Toto bude na konopě, toto bude na len, toto bude na cibulu, toto bude na křen!«ft) Skok v tanci masopustním a domnělý vliv jeho na výši konopí zná i lid slovenský.fťj") B. Němcová vypravuje, že každá stará babička byť
1  vyschlá   byla   jak   krkoška   (vinný   pařez),   poskočí   o fašantkách.   t. j. o hodech masopustních,   aby měla •vysoké konopí.    A což  teprv veselostí rozháraná mládež, té nohy od tance ani neustávají. V masopustní pondělí a úterý   chodí   mladí  chlapci   s rožněm (buď  celým   železným   nebo dřevěným s železným hrotem). Vešedše do izby,  vbodnou rožeň do stropu a točíce   se pod ním   do   kola, zpívají   píseň,   končící:    »Hopsá   chlapci do povály,   abyste vysoké   konopě mali.«f*) Dodatkem přidáváme obyčej slovenský pro totéž ale   v jiný čas.   Gazdiny přišedše o Boží hod z kostela vezmou   každá vresko (pytlíček)   se lněným   nebo konopným   semenem a pobíhajíce s ním s místa namísto, potřásají jím, aby dlouhé bylo konopí a dlouhý len.ff*)
*) Smíchovsko a Zbraslavsko. Na Smíchově 1899, str. 480. *řj Kulda  B.   M.:   Moravské   národní   pohádky,   pověsti,   obyčeje   a   pověry.
Sv. III, 323. ***) Bartoš   F.:- Moravský Lid.   Telč 1892. : str. 87. -*- Václavek   M.:   Moravské
Valašsko. I   162 |) Tamže, str. 29, 31.
ftl Václavek M. Moravské Valašsko. I. 75.       .   ¦
ttt) Příklady   v Zíbrtových   Staročeských   výročních   obyčejích,   1889.   Str. 44. Sobotka P.: Rostlinstvo a význam v národních  písních, pověstech, bájích, obřadech a pověrách slovanských. Praha 1879. Str. 267. v^eské a slovenské dívky   a hospodyně   vynasnažují   se o masopustě,   aby   co nejvýše vyskakovaly, neboť jak vysoko skáčou, tak vysoký urodí se jim len. " t*) Cas. C. Mus. 1859. Němcová B.:  Obrazy ze života  Slovenského.   Str. 516. tt*) Tamže str. 513.