Předchozí 0217 Následující
str. 214

se poměry národohospodářskými; lato právě zanikla namnoze, když tam přestali pěstovati len a konopí, nebo byla přenesena na jiné rostliny užitkové, jako na př. na Smíchovsku a Zbraslavská, kdež. v úterý maso-pustní nikde se nepracuje, nýbrž v hostinci při hudbě tančí, aby byl dlouhý ječmen a hojně zemčat. Tančí se prostě, nečiní se již zmínky

0 skoku v tanci.*)

Pověra tato bývala a dosud jest též na Moravě. Na Rožnovsku říkají: »Jak vysoko děvče v končiny (t. j. v poslední dni masopustní) skáče, tak vysoko len uroste.<**) »Jak vysoko chasa v končiny skáče, tak vysoko urostou konopí a len.«***)

Na Přerovsku a Prostějovsku chodí chasa v úterý masopustní ráno s hudbou po dědině, vybírá vejce, slaninu, koblihy a j. i příspěvky peněžité na večerní společnou hostinu. Hudba je provází, v každém domě zahraje kousek a chasníci zatančí s hospodyněmi a dcerami domácími >na len a na konopě.«

Na Valaších a na Brodsku, kde se chodívá s medvědem, když tento přijde do stavení, zatančí s domácí dcerou dvakráte do kola »na konopě a na len.< Kde by nezatančili s medvědem, těm by se konopě ani len neurodily.f) Mladíci na Vsacku při chození s medvědem tancovali: »Toto bude na konopě, toto bude na len, toto bude na cibulu, toto bude na křen!«ft) Skok v tanci masopustním a domnělý vliv jeho na výši konopí zná i lid slovenský.fťj") B. Němcová vypravuje, že každá stará babička byť

1 vyschlá byla jak krkoška (vinný pařez), poskočí o fašantkách. t. j. o hodech masopustních, aby měla •vysoké konopí. A což teprv veselostí rozháraná mládež, té nohy od tance ani neustávají. V masopustní pondělí a úterý chodí mladí chlapci s rožněm (buď celým železným nebo dřevěným s železným hrotem). Vešedše do izby, vbodnou rožeň do stropu a točíce se pod ním do kola, zpívají píseň, končící: »Hopsá chlapci do povály, abyste vysoké konopě mali.«f*) Dodatkem přidáváme obyčej slovenský pro totéž ale v jiný čas. Gazdiny přišedše o Boží hod z kostela vezmou každá vresko (pytlíček) se lněným nebo konopným semenem a pobíhajíce s ním s místa namísto, potřásají jím, aby dlouhé bylo konopí a dlouhý len.ff*)


*) Smíchovsko a Zbraslavsko. Na Smíchově 1899, str. 480. *řj Kulda B. M.: Moravské národní pohádky, pověsti, obyčeje a pověry.
Sv. III, 323. ***) Bartoš F.:- Moravský Lid. Telč 1892. : str. 87. -*- Václavek M.: Moravské
Valašsko. I 162 |) Tamže, str. 29, 31.
ftl Václavek M. Moravské Valašsko. I. 75. . ¦
ttt) Příklady v Zíbrtových Staročeských výročních obyčejích, 1889. Str. 44. Sobotka P.: Rostlinstvo a význam v národních písních, pověstech, bájích, obřadech a pověrách slovanských. Praha 1879. Str. 267. v^eské a slovenské dívky a hospodyně vynasnažují se o masopustě, aby co nejvýše vyskakovaly, neboť jak vysoko skáčou, tak vysoký urodí se jim len. " t*) Cas. C. Mus. 1859. Němcová B.: Obrazy ze života Slovenského. Str. 516. tt*) Tamže str. 513.

Předchozí   Následující