| str. 228 an Soukup:
 Na  hromnice.
I.  Stará  pranostika   selská  našich  venkovanů praví:    »Na Hromice půl   krajíce,   půl   píce;*1)    upozorňuje   tak   hospodáře   na  ubývání   píce Krolmus  zaznamenal   totéž v denníku  r. 1852, navázav  na znění prano-stiky vysvětlení:    »Na Hromice   půl krajíce   a půl píce   musí   mít sedlák do žní.«'2)    Podobně   nabádá   k šetrnosti   též   moravského Valacha:   >Na Hromice kopalinky (kopno, sucho po sněhu), uschovávejte obědinky« (píci).3) Slezský venkovan   věří,   že  >na Hromnice  půl zimnice, půl kravnice, půl krajíce,  půl sanice.«*)    Rusové však kladou  to dle starého kalendáře do ledna,   nazývajíce   sv. Timothea   (22. led.)   poluzimníkem   a   sv.   Ksenii (24 led.) poluchlebnicí.5) Všeobecně rozšířená víra tato u Slovanů severních jest   nejlepší   zárukou   starobylosti  její.    Zdali   se vyskytuje   i jinde   po Slovanstvu,   nebo  též v zemích   německých,  nemohli  jsme právě zjistiti, nemajíce   pomůcek.    Oporou  pro české   znění podařilo   se nám   shledati dva staré doklady. Partlicius uvádí r. 1617 v kalendáři mezi pranostikami a naučeními,   jež  mají  sedláci   na   měsíc únor:   >O Hromnicích   počítají polovici píce aneb potravy, z níž teprv částku jednu svému dobytku přes zimu  vydali.«    O něco dále píše Partlicius:  >O Hromnicích anebo okolo Hromnic  jistá zima bývá;   odkudž  mnozí chtějí,   že jest tohoto času polovice zimy; ale to nemůže býti, poněvadž in Martio slunce zase vzchází na  znamení  skopce,   kteréž jest suché  a horké.*6) V  pranostice   selské, tištěné asi koncem XVIII. věku čteme toto:  »Na Hromniee počítají sedláci, že  zimní píce  pro dobytek již jen   polovice jest   ne proto,   že   by snad zima  ještě jednou   tak   dlouho   trvala,   jako  již  přešla,   aneb   že  slunce v březnu nejbližší do horkého znamení skopce vstupuje, noc a den rovné činí, a potom očekávající  jaro přivádí; nýbrž   proto,   že   mnohokráte studené a  nepříjemné povětří přimísí,  proto starostlivý hospodář pro takovou příhodu také se zaopatřuje. <7)
 II.   >Jak dlouho skřivánek před Hromnícemi zpívá, tak dlouho a tolik dní  po Hromnieích nebude  zpívati.*8)   Tuto pranostiku  zapsal Partlicius doplňuje se tím podání lidu o Hromnicích.
 ') Čelakovský F. L.: Mudrosloví. Vyd. II. 448. Erben K. J.: Prostonárodní české písně a říkadla Vyd II. 54. — Smíchovsko a Zbraslavsko. Praha !899, str. 479. ') Český Lid V. 523. Zibrt Č Dr : Z netištpných zápisů Krolmusovýeh I. 3) Václavek M.: Moravské Valašsko. Str. 161. 4) Prásek V.: Vlastivěda Slezská I. 212 5) Celakovský, Mudrosloví str 448. 6) Partliciův Kalendář každoroční hospodářský. V Praze r. 1617, str. 69. Exemplář v mé knihovně. 7) Výtisk necelý, bez začátku i konce, nestránkový, jistě přetisk ze staršího. 8) Partlicius, str. 69.
 
 
 |