Předchozí 0233 Následující
str. 230

nehodil, poněvač nic tlustej nebyl, kdyby se byl mohl hoditi, byla bych ho dala zuditi, sama taky před svátky dala sem do Tábora zabiti vola z Radenína z krmníku ale v pravé pravdě, nic obzvláštního nebyl, stále kašlal. Též tele z Radenínskýho dojníka dala sem zabiti. Do Tábora s tím volem. V. Mti m. pí. z Ghustnickýho pivovaru na svádtky vzala sem sud piva, V. Mti m. pí. sama sem toho lánskýho u sebe měla, když ty kroupy a krupici měl dělati jemu slovem V. Mti poroučela, aby to obje pěkný bylo, aby toho jako nám nemočil i taky ouředníku sem říkala, máli dobrej ječmen, aby se pro Prahu na kroupy a krupici hodil, divně sliboval, že je ječmen pěknej. V. Mti m. p. nevím, co to dal za ječmen, dosti sem to nerada uslyšela, že to tak zle udělal, ten lan-

skej. V. Mti má pí........(nečitelno) povolil na zedníka a což

o jinším umí vona kordy činiti s vojáky, že se mu dají za dva za tři dni toho prostředku nenajde kde je veme, odkud ten užitek má přijíti toť ledakdos umí senickej ten mech tak učinil, dal Broehynovi dvoje polousudy do hospod vytáhnouti jedno do Skopitec druhý Matějkovi do Krtova a tu ještě bylo veselí, byl by sud piva V. Mtiho vydal. V. Mti má pí. bylo by nyní vděčno V. Mti za sud piva peníze hotové vzíti jako jinda za tři a tento vidí že tak těžko a ještě jakoby to V. Mti ukládal činí. Vovčáku též polousudy chustnickýmu prodal. Brocinovo to taky by nemělo bejli, ještě má tam na pivovaře dvě polousudí, nevím co dáleji s nimi bude obmejšleti. Já sem V. Mti jen něco o tom na-slechla a když sládek k vroubení přišel, totiž syn sládků, všecko sem to na něm pěkně vyzvěděla, ten to na Senickýho všecko vykázal, pánbu tě toho povědom; předešle byla sem něco toho přezvěděla žeby prve toho něco Senickej činil, do vočí sem mu pravila aby toho nečinil, jemu v tom nepovoloval, ten se V. Mti uchoval, já mu opět zase nyní skázala proč on to činí, důchody V. Mti zmenšuje, to mi Vondráček dal za odpověď, že toho víceji neučiní. V. Mti m. pí. každý V. Mtiným chce býti živ nezasloužíc jako Brocině nepoznávám ani za vlas. 'Když těm vojákům dávali sme piva, on tehdaž dostal sud od vojáků za tři kopy a laeiněji a pan ouředník mu dal jeho vyšenkovati. V. Mti m. pí. abych já věděla že je od Brocine za vlas jaký zastání, myslila bych si nu v tyto časy toho zasloužil, spůsobil nám mnoho dobrého, věru čistě spusobuje, chvála panu Bohu aby se dalo, že voják žádá míti a že se mu musí dáti . . . Hetman chodívá na mne žalovati paní Kačence Vitkový já nic nedbám, nyní já sloužím V. Mti ne Brocinovi, V. Mti m. pí. dobře se to stalo, že sme tu vlnu V. Mti poslali, nebo nyní divně žid i křesťani pletiehují, vovčáku já dám sůl když bude potřeba prostici a věrtel. Do Tejna musejí na sůl poslati, do Mitrovic sem V. Mti dala 2 prostice soli. V. Mti m. p. dám já peníze děvečkám i pasákům, V. Mti děkuji, že ani na mne ne-ráčíte zapomínati, když čeleď spořádám, jak mi ostane, sobě též vemu, nebo na těch padesát zlatech od Jiříka až posavad nemám jen pět dvaceti zlatech, praví že nemá co mi dáti. již to tak muší vostati. Zahradník Pavel chustniekej V. Mti prosí o plátno na košile byť by bylo nabílený, že nemá v čem choditi. V. Mti m. p. V. Mti oznamuji pan Doupovec běh


Předchozí   Následující